Psalms 77

Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.

Per il Capo de’ Musici. Secondo Jeduthun. Salmo di Asaf. La mia voce s’eleva a Dio, e io grido; la mia voce s’eleva a Dio, ed egli mi porge l’orecchio.

Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.

Nel giorno della mia distretta, io ho cercato il Signore; la mia mano è stata tesa durante la notte senza stancarsi, l’anima mia ha rifiutato d’esser consolata.

V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.

Io mi ricordo di Dio, e gemo; medito, e il mio spirito è abbattuto. Sela.

Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.

Tu tieni desti gli occhi miei, sono turbato e non posso parlare.

Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.

Ripenso ai giorni antichi, agli anni da lungo tempo passati.

I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.

Mi ricordo de’ miei canti durante la notte, medito nel mio cuore, e lo spirito mio va investigando:

Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:

Il Signore ripudia egli in perpetuo? E non mostrerà egli più il suo favore?

Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?

E’ la sua benignità venuta meno per sempre? La sua parola ha ella cessato per ogni età?

Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?

Iddio ha egli dimenticato d’aver pietà? Ha egli nell’ira chiuse le sue compassioni? Sela.

Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.

E ho detto: La mia afflizione sta in questo, che la destra dell’Altissimo è mutata.

I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.

Io rievocherò la memoria delle opere dell’Eterno; sì, ricorderò le tue maraviglie antiche,

Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.

mediterò su tutte le opere tue, e ripenserò alle tue gesta.

A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.

O Dio, le tue vie son sante; qual è l’Iddio grande come Dio?

Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?

Tu sei l’Iddio che fai maraviglie; tu hai fatto conoscere la tua forza fra i popoli.

Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.

Tu hai, col tuo braccio, redento il tuo popolo, i figliuoli di Giacobbe e di Giuseppe. Sela.

Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.

Le acque ti videro, o Dio; le acque ti videro e furono spaventate; anche gli abissi tremarono.

Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.

Le nubi versarono diluvi d’acqua; i cieli tuonarono; ed anche i tuoi strali volarono da ogni parte.

Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.

La voce del tuo tuono era nel turbine; i lampi illuminarono il mondo; la terra fu scossa e tremò.

Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.

La tua via fu in mezzo al mare, i tuoi sentieri in mezzo alle grandi acque, e le tue orme non furon riconosciute.

Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti. [ (Psalms 77:21) Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona. ]

Tu conducesti il tuo popolo come un gregge, per mano di Mosè e d’Aaronne.