Psalms 44

Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.

Al capo de’ musici. Dei figliuoli di Core. Cantico. O Dio, noi abbiamo udito coi nostri orecchi, i nostri padri ci hanno raccontato l’opera che compisti ai loro giorni, ai giorni antichi.

Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.

Tu con la tua mano scacciasti le nazioni e stabilisti i nostri padri; distruggesti dei popoli per estender loro.

Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.

Poiché essi non conquistarono il paese con la loro spada, né fu il loro braccio che li salvò, ma la tua destra, il tuo braccio, la luce del tuo volto, perché li gradivi.

Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.

Tu sei il mio re, o Dio, ordina la salvezza di Giacobbe!

Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.

Con te noi abbatteremo i nostri nemici, nel tuo nome calpesteremo quelli che si levan contro a noi.

V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.

Poiché non è nel mio arco che io confido, e non è la mia spada che mi salverà;

Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.

ma sei tu che ci salvi dai nostri nemici e rendi confusi quelli che ci odiano.

Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.

In Dio noi ci glorieremo, ogni giorno e celebreremo il tuo nome in perpetuo. Sela.

A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.

Ma ora ci hai reietti e coperti d’onta, e non esci più coi nostri eserciti.

Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.

Tu ci fai voltar le spalle davanti al nemico, e quelli che ci odiano ci depredano.

Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.

Ci hai dati via come pecore da mangiare, e ci hai dispersi fra le nazioni.

Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.

Tu vendi il tuo popolo per un nulla, e non ti sei tenuto alto nel fissarne il prezzo.

Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.

Tu ci fai oggetto d’obbrobrio per i nostri vicini, di beffe e di scherno per quelli che ci stan d’intorno.

Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.

Tu ci rendi la favola delle nazioni, e i popoli scuotono il capo, quando si tratta di noi.

Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.

Tuttodì l’onta mia mi sta dinanzi, e la vergogna mi cuopre la faccia

Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,

all’udire chi mi vitupera e m’oltraggia, al vedere il nemico ed il vendicativo.

A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.

Tutto questo ci è avvenuto. Eppure non t’abbiam dimenticato e non siamo stati infedeli al tuo patto.

Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.

Il nostro cuore non si è rivolto indietro, e i nostri passi non si sono sviati dal tuo sentiero,

Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,

perché tu ci avessi a fiaccare cacciandoci in dimore di sciacalli, perché tu avessi a stender su noi l’ombra della morte.

Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.

Se avessimo dimenticato il nome del nostro Dio, e avessimo teso le mani verso un dio straniero,

Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,

Dio non l’avrebbe egli scoperto? Poich’egli conosce i segreti del cuore.

Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.

Anzi è per cagion tua che siamo ogni dì messi a morte, e reputati come pecore da macello.

Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.

Risvegliati! Perché dormi, o Signore? Destati, non rigettarci in perpetuo!

Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.

Perché nascondi la tua faccia e dimentichi la nostra afflizione e la nostra oppressione?

I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?

Poiché l’anima nostra è abbattuta nella polvere; il nostro corpo aderisce alla terra.

Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš. [ (Psalms 44:27) Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství. ]

Lèvati in nostro aiuto, e liberaci, per amor della tua benignità.