Psalms 139

Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
Per il capo de’ musici. Salmo di Davide. O Eterno tu m’hai investigato e mi conosci.
Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
Tu sai quando mi seggo e quando m’alzo, tu intendi da lungi il mio pensiero.
Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
Tu mi scruti quando cammino e quando mi giaccio, e conosci a fondo tutte le mie vie.
Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
Poiché la parola non è ancora sulla mia lingua, che tu, o Eterno, già la conosci appieno.
Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
Tu mi stringi di dietro e davanti, e mi metti la mano addosso.
Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
Una tal conoscenza è troppo maravigliosa per me, tanto alta, che io non posso arrivarci.
Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Dove me ne andrò lungi dal tuo spirito? e dove fuggirò dal tuo cospetto?
Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.
Se salgo in cielo tu vi sei; se mi metto a giacere nel soggiorno dei morti, eccoti quivi.
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
Se prendo le ali dell’alba e vo a dimorare all’estremità del mare,
I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
anche quivi mi condurrà la tua mano, e la tua destra mi afferrerà.
Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
Se dico: Certo le tenebre mi nasconderanno, e la luce diventerà notte intorno a me,
Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
le tenebre stesse non possono nasconderti nulla, e la notte risplende come il giorno; le tenebre e la luce son tutt’uno per te.
Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
Poiché sei tu che hai formato le mie reni, che m’hai intessuto nel seno di mia madre.
Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
Io ti celebrerò, perché sono stato fatto in modo maraviglioso, stupendo. Maravigliose sono le tue opere, e l’anima mia lo sa molto bene.
Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
Le mie ossa non t’erano nascoste, quand’io fui formato in occulto e tessuto nelle parti più basse della terra.
Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové,v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
I tuoi occhi videro la massa informe del mio corpo; e nel tuo libro erano tutti scritti i giorni che m’eran destinati, quando nessun d’essi era sorto ancora.
Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
Oh quanto mi son preziosi i tuoi pensieri, o Dio! Quant’è grande la somma d’essi!
Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
Se li voglio contare, son più numerosi della rena; quando mi sveglio sono ancora con te.
Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
Certo, tu ucciderai l’empio, o Dio; perciò dipartitevi da me, uomini di sangue.
Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
Essi parlano contro di te malvagiamente; i tuoi nemici usano il tuo nome a sostener la menzogna.
Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
O Eterno, non odio io quelli che t’odiano? E non aborro io quelli che si levano contro di te?
Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
Io li odio di un odio perfetto; li tengo per miei nemici.
Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Investigami, o Dio, e conosci il mio cuore. Provami, e conosci i miei pensieri.
A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
E vedi se v’è in me qualche via iniqua, e guidami per la via eterna.