Psalms 11

Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodina doufám, kterakž tedy říkáte duši mé: Uleť s hory své jako ptáče?

Al Capo de’ musici. Di Davide. Io mi confido nell’Eterno. Come dite voi all’anima mia: Fuggi al tuo monte come un uccello?

Nebo aj, bezbožníci napínají lučiště, přikládají šípy své na tětivo, aby stříleli skrytě na upřímé srdcem.

Poiché, ecco, gli empi tendono l’arco, accoccan le loro saette sulla corda per tirarle nell’oscurità contro i retti di cuore.

Ale těmi usilováními zkaženi budou; nebo spravedlivý co učinil?

Quando i fondamenti son rovinati che può fare il giusto?

Hospodin jest v chrámě svatém svém, trůn Hospodinův v nebi jest; oči jeho hledí, víčka jeho zkušují synů lidských.

L’Eterno è nel tempio della sua santità; l’Eterno ha il suo trono nei cieli; i suoi occhi veggono, le sue palpebre scrutano i figliuoli degli uomini.

Hospodin zkušuje spravedlivého, bezbožníka pak a milujícího nepravost nenávidí duše jeho.

L’Eterno scruta il giusto, ma l’anima sua odia l’empio e colui che ama la violenza.

Dštíti bude na bezbožníky uhlím řeřavým, ohněm a sirou, a duch vichřice bude částka kalicha jejich.

Egli farà piovere sull’empio carboni accesi; zolfo e vento infocato sarà la parte del loro calice.

Nebo Hospodin spravedlivý jest, spravedlnost miluje, na upřímého oči jeho patří.

Poiché l’Eterno è giusto; egli ama la giustizia; gli uomini retti contempleranno la sua faccia.