Proverbs 5

Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
Figliuol mio, sta’ attento alla mia sapienza, inclina l’orecchio alla mia intelligenza,
Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
affinché tu conservi l’accorgimento, e le tue labbra ritengano la scienza.
Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
Poiché le labbra dell’adultera stillano miele, e la sua bocca è più morbida dell’olio;
Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
ma la fine cui mena è amara come l’assenzio, è acuta come una spada a due tagli.
Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují.
I suoi piedi scendono alla morte, i suoi passi fan capo al soggiorno dei defunti.
Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
Lungi dal prendere il sentiero della vita, le sue vie sono erranti, e non sa dove va.
Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
Or dunque, figliuoli, ascoltatemi, e non vi dipartite dalle parole della mia bocca.
Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
Tieni lontana da lei la tua via, e non t’accostare alla porta della sua casa,
Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
per non dare ad altri il fiore della tua gioventù, e i tuoi anni al tiranno crudele;
Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
perché degli stranieri non si sazino de’ tuoi beni, e le tue fatiche non vadano in casa d’altri;
I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
perché tu non abbia a gemere quando verrà la tua fine, quando la tua carne e il tuo corpo saran consumati,
A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
e tu non dica: "Come ho fatto a odiare la correzione, come ha potuto il cuor mio sprezzare la riprensione?
A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
come ho fatto a non ascoltare la voce di chi m’ammaestrava, e a non porger l’orecchio a chi m’insegnava?
O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
poco mancò che non mi trovassi immerso in ogni male, in mezzo al popolo ed all’assemblea".
Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
Bevi l’acqua della tua cisterna, l’acqua viva del tuo pozzo
Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
Le tue fonti debbon esse spargersi al di fuori? e i tuoi rivi debbon essi scorrer per le strade?
Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
Siano per te solo, e non per degli stranieri con te.
Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
Sia benedetta la tua fonte, e vivi lieto con la sposa della tua gioventù.
Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
Cerva d’amore, cavriola di grazia, le sue carezze t’inebrino in ogni tempo, e sii del continuo rapito nell’affetto suo.
Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
E perché, figliuol mio, t’invaghiresti d’un’estranea, e abbracceresti il seno della donna altrui?
Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
Ché le vie dell’uomo stan davanti agli occhi dell’Eterno, il quale osserva tutti i sentieri di lui.
Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
L’empio sarà preso nelle proprie iniquità, e tenuto stretto dalle funi del suo peccato.
Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
Egli morrà per mancanza di correzione, andrà vacillando per la grandezza della sua follia.