II Samuel 22

Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
Davide rivolse all’Eterno le parole di questo cantico quando l’Eterno l’ebbe riscosso dalla mano di tutti i suoi nemici e dalla mano di Saul. Egli disse:
A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
"L’Eterno è la mia ròcca, la mia fortezza, il mio liberatore;
Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
l’Iddio ch’è la mia rupe, in cui mi rifugio, il mio scudo, il mio potente salvatore, il mio alto ricetto, il mio asilo. O mio salvatore, tu mi salvi dalla violenza!
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
Io invocai l’Eterno ch’è degno d’ogni lode, e fui salvato dai miei nemici.
Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Le onde della morte m’avean circondato e i torrenti della distruzione m’aveano spaventato.
Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne.
I legami del soggiorno de’ morti m’aveano attorniato, i lacci della morte m’aveano còlto.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
Nella mia distretta invocai l’Eterno, e gridai al mio Dio. Egli udì la mia voce dal suo tempio, e il mio grido pervenne ai suoi orecchi.
Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
Allora la terra fu scossa e tremò i fondamenti de’ cieli furono smossi e scrollati, perch’egli era acceso d’ira.
Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
Un fumo saliva dalle sue nari; un fuoco consumante gli usciva dalla bocca, e ne procedevano carboni accesi.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Egli abbassò i cieli e discese, avendo sotto i piedi una densa caligine.
I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
Cavalcava sopra un cherubino e volava ed appariva sulle ali del vento.
Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
Avea posto intorno a sé, come un padiglione, le tenebre, le raccolte d’acque, le dense nubi de’ cieli.
Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
Dallo splendore che lo precedeva, si sprigionavano carboni accesi.
Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
L’Eterno tuonò dai cieli e l’Altissimo diè fuori la sua voce.
Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
Avventò saette, e disperse i nemici; lanciò folgori, e li mise in rotta.
I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
Allora apparve il letto del mare, e i fondamenti del mondo furono scoperti allo sgridare dell’Eterno, al soffio del vento delle sue nari.
Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
Egli distese dall’alto la mano mi prese, mi trasse fuori dalle grandi acque.
Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
Mi riscosse dal mio potente nemico, da quelli che mi odiavano; perch’eran più forti di me.
Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Essi m’eran piombati addosso nel dì della mia calamità, ma l’Eterno fu il mio sostegno.
Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
Egli mi trasse fuori al largo, mi liberò perché mi gradisce.
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
L’Eterno mi ha retribuito secondo la mia giustizia, mi ha reso secondo la purità dello mie mani,
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
poiché ho osservato le vie dell’Eterno e non mi sono empiamente sviato dal mio Dio.
Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
Poiché ho tenuto tutte le sue leggi davanti a me, e non mi sono allontanato dai suoi statuti.
A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
E sono stato integro verso di lui, e mi son guardato dalla mia iniquità.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
Ond’è che l’Eterno m’ha reso secondo la mia giustizia, secondo la mia purità nel suo cospetto.
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
Tu ti mostri pietoso verso il pio, integro verso l’uomo integro;
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
ti mostri puro col puro e ti mostri astuto col perverso;
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
tu salvi la gente afflitta, e il tuo sguardo si ferma sugli alteri, per abbassarli.
Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
Sì, tu sei la mia lampada, o Eterno, e l’Eterno illumina le mie tenebre.
Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
Con te io assalgo tutta una schiera, col mio Dio salgo sulle mura.
Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
La via di Dio è perfetta, la parola dell’Eterno è purgata col fuoco. Egli è lo scudo di tutti quelli che sperano in lui.
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
Poiché chi è Dio fuor del l’Eterno? E chi è Ròcca fuor del nostro Dio?
Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
Iddio è la mia potente fortezza, e rende la mia via perfetta.
Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
Egli rende i miei piedi simili a quelli delle cerve e mi rende saldo sui miei alti luoghi.
Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
Egli ammaestra le mie mani alla battaglia e le mie braccia tendono un arco di rame.
Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
Tu m’hai anche dato lo scudo della tua salvezza, e la tua benignità m’ha fatto grande.
Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
Tu hai allargato la via ai miei passi; e i miei piedi non hanno vacillato.
Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
Io ho inseguito i miei nemici e li ho distrutti, e non son tornato addietro prima d’averli annientati.
Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
Li ho annientati, schiacciati; e non son risorti; son caduti sotto i miei piedi.
Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
Tu m’hai cinto di forza per la guerra, tu hai fatto piegare sotto di me i miei avversari;
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
hai fatto voltar le spalle davanti a me ai miei nemici, a quelli che m’odiavano, ed io li ho distrutti.
Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Hanno guardato, ma non vi fu chi li salvasse; han gridato all’Eterno, ma egli non rispose loro;
I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
io li ho tritati come polvere della terra, li ho pestati, calpestati, come il fango delle strade.
Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
Tu m’hai liberato dalle dissensioni del mio popolo, m’hai conservato capo di nazioni; un popolo che non conoscevo m’è stato sottoposto.
Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
I figli degli stranieri m’hanno reso omaggio, al solo udir parlare di me, m’hanno prestato ubbidienza.
Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
I figli degli stranieri son venuti meno, sono usciti tremanti dai loro ripari.
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
Viva l’Eterno! Sia benedetta la mia ròcca! e sia esaltato Iddio, la ròcca della mia salvezza!
Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
l’Iddio che fa la mia vendetta, e mi sottomette i popoli,
Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
che mi trae dalle mani dei miei nemici. Sì, tu mi sollevi sopra i miei avversari mi riscuoti dall’uomo violento.
Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
Perciò, o Eterno, ti loderò fra le nazioni, e salmeggerò al tuo nome.
Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
Grandi liberazioni egli accorda al suo re, ed usa benignità verso il suo unto, verso Davide e la sua progenie in perpetuo".