Psalms 90

Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
Mózesnek, az Isten emberének imádsága. Uram, te voltál nékünk hajlékunk nemzedékről nemzedékre!
Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
Minekelőtte hegyek lettek és föld és világ formáltaték, öröktől fogva mindörökké te vagy Isten.
Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
Te visszatéríted a halandót a porba, és ezt mondod: Térjetek vissza embernek fiai!
Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
Mert ezer esztendő annyi előtted, mint a tegnapi nap, a mely elmúlt, és mint egy őrjárási idő éjjel.
Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
Elragadod őket; *olyanokká* lesznek, *mint az* álom; mint a fű, a mely reggel sarjad;
Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
Reggel virágzik és sarjad, *és* estvére elhervad és megszárad.
Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
Bizony megemésztetünk a te haragod által, és a te búsulásod miatt megromlunk!
Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
Elédbe vetetted a mi álnokságainkat; titkos bűneinket a te orczádnak világa elé.
Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
Bizony elmúlik minden mi napunk a te bosszúállásod miatt; megemésztjük a mi esztendeinket, mint a beszédet.
Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
A mi esztendeinknek napjai hetven esztendő, vagy ha feljebb, nyolczvan esztendő, és nagyobb részök nyomorúság és fáradság, a mely gyorsan tovatünik, mintha repülnénk.
Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
Ki tudhatja a te haragodnak erejét, és a te félelmetességed szerint való bosszúállásodat?
Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
Taníts minket úgy számlálni napjainkat, hogy bölcs szívhez jussunk.
Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
Térj vissza Uram! meddig késel? és könyörülj a te szolgáidon.
Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
Jó reggel elégíts meg minket a te kegyelmeddel, hogy örvendezzünk és vígadjunk minden mi időnkben.
Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
Vidámíts meg minket a mi nyomorúságunk napjaihoz képest, az esztendőkhöz képest, a melyekben gonoszt láttunk.
Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
Láttassék meg a te műved a te szolgáidon, és a te dicsőséged azoknak fiain.
Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
És legyen az Úrnak, a mi Istenünknek jó kedve mi rajtunk, és a mi kezünknek munkáját tedd állandóvá nékünk, és a mi kezünknek munkáját tedd állandóvá!