Psalms 69

Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův.

Az éneklőmesternek a sósannimra; Dávidé.

Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.

Szabadíts meg engemet, oh Isten, mert a vizek lelkemig hatottak.

Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.

Mély sárba estem be, hol meg nem állhatok; feneketlen örvénybe jutottam, és az áradat elborít engem.

Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.

Elfáradtam a kiáltásban, kiszáradt a torkom; szemeim elbágyadtak, várván Istenemet.

Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.

Többen vannak fejem hajszálainál, a kik ok nélkül gyűlölnek engem; hatalmasok a vesztemre törők, a kik ellenségeim alap nélkül; a mit nem ragadtam el, azt kell megfizetnem!

Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.

Oh Isten, te tudod az én balgatagságomat, és az én bűneim nyilván vannak te előtted:

Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.

Ne szégyenüljenek meg miattam, a kik te benned remélnek, Uram, Seregeknek Ura! Ne pironkodjanak miattam, a kik téged keresnek, oh Izráelnek Istene!

Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.

Mert te éretted viselek gyalázatot, *és* borítja pironság az én orczámat.

Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,

Atyámfiai előtt idegenné lettem, és anyám fiai előtt jövevénynyé.

Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.

Mivel a te házadhoz való féltő szeretet emészt engem, a te gyalázóidnak gyalázásai hullanak reám.

Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.

Ha sírok és bőjtöléssel *gyötröm* lelkemet, az is gyalázatomra válik.

Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.

Ha gyászruhába öltözöm, akkor példabeszédül vagyok nékik.

Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.

A kapuban ülők rólam szólanak, és a borozók rólam énekelnek.

Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.

Én pedig néked könyörgök, oh Uram; jókedvednek idején, oh Isten, a te kegyelmed sokaságához képest hallgass meg engem a te megszabadító hűségeddel.

Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,

Ments ki engem az iszapból, hogy el ne sülyedjek; hadd szabaduljak meg gyűlölőimtől és a feneketlen vizekből;

Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.

Hogy el ne borítson a vizek árja, és el ne nyeljen az örvény, és a veremnek szája be ne záruljon felettem!

Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.

Hallgass meg engem, Uram, mert jó a te kegyelmességed! A te irgalmasságodnak sokasága szerint tekints én reám;

A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.

És ne rejtsd el orczádat a te szolgádtól; mert szorongattatom nagyon: siess, hallgass meg engem!

Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.

Légy közel az én lelkemhez és váltsd meg azt; az én ellenségeimért szabadíts meg engem.

Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.

Te tudod az én gyalázatomat, szégyenemet és pirulásomat; jól ismered minden szorongatómat.

Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.

A gyalázat megtörte szívemet és beteggé lettem; várok vala részvétre, de hiába; vigasztalókra, de nem találék.

Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.

Sőt ételemben mérget adnak vala, és szomjúságomban eczettel itatnak vala engem.

Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.

Legyen az ő asztalok előttök tőrré, és a bátorságosoknak hálóvá.

Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.

Setétüljenek meg az ő szemeik, hogy ne lássanak; és az ő derekukat tedd mindenkorra roskataggá.

Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.

Öntsd ki a te haragodat reájok, és a te haragodnak búsulása érje utól őket.

Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.

Legyen az ő palotájok puszta, és az ő hajlékukban ne legyen lakos;

Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.

Mert a kit te megvertél, azt üldözik, és a tőled sujtottak fájdalmát szólják meg.

Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.

Szedd össze álnokságaikat, és a te igazságodra ne jussanak el.

Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.

Töröltessenek ki az élők könyvéből, és az igazak közé ne irattassanak.

Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.

Engem pedig, a ki nyomorult és szenvedő vagyok, emeljen fel, oh Isten, a te segedelmed!

I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.

Dicsérem az Istennek nevét énekkel, és magasztalom hálaadással.

A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.

És kedvesebb lesz az Úr előtt az ökörnél, a szarvas és hasadt körmű tuloknál.

To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.

Látják *ezt* majd a szenvedők és örülnek; ti Istent keresők, elevenedjék a ti szívetek!

Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.

Mert meghallgatja az Úr a szegényeket, és az ő foglyait nem veti meg.

Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.

Dicsérjék őt az egek és a föld; a tengerek és a mi csak mozog azokban!

Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží. [ (Psalms 69:37) Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati. ]

Mert megtartja Isten a Siont, és megépíti Júdának városait; és ott lakoznak majd és bírni fogják azt. * (Psalms 69:37) És az ő szolgáinak maradékai öröklik azt, és abban laknak majd, a kik szeretik az ő nevét. *