Psalms 49

Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.

Az éneklőmesternek, a Kóráh fiainak zsoltára.

Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.

Halljátok meg ezt mind ti népek, figyeljetek mind ti, e világ lakói!

Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.

Akár közemberek fiai, akár főemberek fiai, együtt a gazdag és szegény.

Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.

Az én szájam bölcsességet beszél, szívemnek elmélkedése tudomány.

Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.

Példabeszédre hajtom fülemet, hárfaszóval nyitom meg mesémet.

I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?

Miért féljek a gonoszság napjain, mikor nyomorgatóim bűne vesz körül,

Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.

A kik gazdagságukban bíznak, és nagy vagyonukkal dicsekesznek?

Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,

Senki sem válthatja meg atyjafiát, nem adhat érte váltságdíjat Istennek.

(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),

Minthogy lelköknek váltsága drága, abba kell hagynia örökre;

Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.

Még ha örökké élne is és nem látná meg a sírgödört.

Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.

De meglátja! A bölcsek is meghalnak; együtt vész el bolond és ostoba, és gazdagságukat másoknak hagyják.

Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.

Gondolatjok *ez:* az ő házok örökkévaló, lakóhelyeik nemzedékről- nemzedékre *szállnak,* nevöket hangoztatják a földön.

Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.

Pedig az ember, még ha tisztességben van, sem marad meg; hasonlít a barmokhoz, a melyeket levágnak.

Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.

Ez az ő sorsuk bolondság nékik; de azért gyönyörködnek szavokban az ő követőik. Szela.

Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.

Mint juhok, a Seolra vettetnek, a halál legelteti őket, és az igazak uralkodnak rajtok reggel; alakjokat elemészti a Seol, távol az ő lakásuktól.

Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.

Csak Isten válthatja ki lelkemet a Seol kezéből, mikor *az* megragad engem. Szela.

Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.

Ne félj, ha valaki meggazdagszik, ha megöregbül házának dicsősége;

Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.

Mert semmit sem vihet el magával, ha meghal; dicsősége nem száll le utána.

Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:

Ha életében áldottnak vallja is magát, s ha dicsérnek is téged, hogy jól tettél magaddal:

A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ]

*Mégis* az ő atyáinak nemzetségéhez jut, a kik soha sem látnak világosságot. * (Psalms 49:21) Az ember, még ha tisztességben van is, de nincs okossága: hasonlít a barmokhoz, a melyeket levágnak. *