Proverbs 28

Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.

Minden istentelen fut, ha senki nem üldözi is; az igazak pedig, mint az ifjú oroszlán, bátrak.

Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.

Az ország bűne miatt sok annak a fejedelme; az eszes és tudós ember által pedig hosszabbodik fennállása.

Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.

A szegény ember*ből támadott* elnyomója a szegényeknek hasonló a pusztító esőhöz, mely nem hágy kenyeret.

Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.

A kik elhagyják a törvényt, dicsérik a latrokat; de a kik megtartják a törvényt, harczolnak azokkal.

Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.

A gonoszságban élő emberek nem értik meg az igazságot; a kik pedig keresik az Urat, mindent megértenek.

Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.

Jobb a szegény, a ki jár tökéletesen, mint a kétfelé sántáló istentelen, a ki gazdag.

Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.

A ki megőrzi a törvényt, eszes fiú az; a ki pedig társalkodik a dobzódókkal, gyalázattal illeti atyját.

Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.

A ki öregbíti az ő marháját kamattal és uzsorával, annak gyűjt, a ki könyörül a szegényeken.

Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.

Valaki elfordítja az ő fülét a törvénynek hallásától, annak könyörgése is útálatos.

Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.

A ki elcsábítja az igazakat gonosz útra, vermébe maga esik bele; a tökéletesek pedig örökség szerint bírják a jót.

Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.

Bölcs az ő maga szemei előtt a gazdag ember; de az eszes szegény megvizsgálja őt.

Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.

Mikor örvendeznek az igazak, nagy ékesség az; mikor pedig az istentelenek feltámadnak, keresni kell az embert.

Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.

A ki elfedezi az ő vétkeit, nem lesz jó dolga; a ki pedig megvallja és elhagyja, irgalmasságot nyer.

Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.

Boldog ember, a ki szüntelen retteg; a ki pedig megkeményíti az ő szívét, bajba esik.

Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.

Mint az ordító oroszlán és éhező medve, olyan a szegény népen uralkodó istentelen.

Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.

Az értelemben szűkölködő fejedelem nagy elnyomó is; *de* a ki gyűlöli a hamis nyereséget, meghosszabbítja napjait.

Člověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.

Az ember, a kit ember-vér terhel, a sírig fut; senki ne támogassa őt.

Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.

A ki jár tökéletesen, megtartatik; a ki pedig álnokul két úton jár, egyszerre elesik.

Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.

A ki munkálja az ő földét, megelégedik étellel; a ki pedig hiábavalóságok után futkos, megelégedik szegénységgel.

Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.

A hivő ember bővelkedik áldásokkal; de a ki hirtelen akar gazdagulni, büntetlen nem marad.

Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.

Személyt válogatni nem jó; mert *még* egy falat kenyérért *is* vétkezhetik az ember.

Člověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.

Siet a marhakeresésre a gonosz szemű ember; és nem veszi észre, hogy szükség jő reá.

Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.

A ki megfeddi az embert, végre *is* inkább kedvességet talál, mint a sima nyelvű.

Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.

A ki megrabolja az atyját, és anyját és azt mondja: nem vétek! társa a romboló embernek.

Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.

A telhetetlen lélek háborúságot szerez; a ki pedig bízik az Úrban, megerősödik.

Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.

A ki bízik magában, bolond az; a ki pedig jár bölcsen, megszabadul.

Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.

A ki ád a szegénynek, nem lesz néki szüksége; a ki pedig elrejti a szemét, megsokasulnak rajta az átkok.

Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.

Mikor felemeltetnek az istentelenek, elrejti magát az ember; de mikor azok elvesznek, öregbülnek az igazak.