Job 40

Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:
Ekkor szóla az Úr Jóbnak a forgószélből, és monda:
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
Nosza! övezd fel, mint férfi, derekadat; én kérdezlek, te pedig taníts engem!
Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
Avagy semmivé teheted-é te az én igazságomat; kárhoztathatsz-é te engem azért, hogy te igaz légy?
Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?
És van-é ugyanolyan karod, mint az Istennek, mennydörgő hangon szólasz- é, mint ő?
Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.
Ékesítsd csak fel magadat fénynyel és méltósággal, ruházd fel magadat dicsőséggel és fenséggel!
Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.
Öntsd ki haragodnak tüzét, és láss meg minden kevélyt és alázd meg őket!
Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.
Láss meg minden kevélyt és törd meg őket, és a gonoszokat az ő helyükön tipord le!
Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.
Rejtsd el őket együvé a porba, orczájukat kösd be mélységes sötéttel:
A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.
Akkor én is dicsőítlek, hogy megtartott téged a te jobbkezed!
Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.
Nézd csak a behemótot, a melyet én teremtettem, a miként téged is, fűvel él, mint az ökör!
Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.
Nézd csak az erejét az ő ágyékában, és az ő erősségét hasának izmaiban!
Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.
Kiegyenesíti farkát, mint valami czédrust, lágyékának inai egymásba fonódnak.
Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
Csontjai érczcsövek, lábszárai, mint a vasrudak.
Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.
Az Isten alkotásainak remeke ez, az ő teremtője adta meg néki fegyverét.
Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.
Mert füvet teremnek számára a hegyek, és a mező minden vadja ott játszadozik.
V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.
Lótuszfák alatt heverész, a nádak és mocsarak búvóhelyein.
Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.
Befedezi őt a lótuszfák árnyéka, *és* körülveszik őt a folyami fűzfák.
Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.
Ha árad is a folyó, nem siet; bizton van, ha szájához a Jordán csapna is.
Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?
Megfoghatják-é őt szemei láttára, vagy átfúrhatják-é az orrát tőrökkel?!
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ]