Psalms 73

Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
מזמור לאסף אך טוב לישראל אלהים לברי לבב׃
Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
ואני כמעט נטוי רגלי כאין שפכה אשרי׃
Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
כי קנאתי בהוללים שלום רשעים אראה׃
Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
כי אין חרצבות למותם ובריא אולם׃
V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
בעמל אנוש אינמו ועם אדם לא ינגעו׃
Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
לכן ענקתמו גאוה יעטף שית חמס למו׃
Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
יצא מחלב עינמו עברו משכיות לבב׃
Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
ימיקו וידברו ברע עשק ממרום ידברו׃
Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
שתו בשמים פיהם ולשונם תהלך בארץ׃
A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
לכן ישיב עמו הלם ומי מלא ימצו למו׃
Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
ואמרו איכה ידע אל ויש דעה בעליון׃
Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
הנה אלה רשעים ושלוי עולם השגו חיל׃
Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
אך ריק זכיתי לבבי וארחץ בנקיון כפי׃
Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
ואהי נגוע כל היום ותוכחתי לבקרים׃
Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
אם אמרתי אספרה כמו הנה דור בניך בגדתי׃
Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
ואחשבה לדעת זאת עמל היא בעיני׃
Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
עד אבוא אל מקדשי אל אבינה לאחריתם׃
Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
אך בחלקות תשית למו הפלתם למשואות׃
Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
איך היו לשמה כרגע ספו תמו מן בלהות׃
Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
כחלום מהקיץ אדני בעיר צלמם תבזה׃
Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
כי יתחמץ לבבי וכליותי אשתונן׃
Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
ואני בער ולא אדע בהמות הייתי עמך׃
A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
ואני תמיד עמך אחזת ביד ימיני׃
Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
בעצתך תנחני ואחר כבוד תקחני׃
Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
מי לי בשמים ועמך לא חפצתי בארץ׃
Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
כלה שארי ולבבי צור לבבי וחלקי אלהים לעולם׃
Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
כי הנה רחקיך יאבדו הצמתה כל זונה ממך׃
Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
ואני קרבת אלהים לי טוב שתי באדני יהוה מחסי לספר כל מלאכותיך׃