Proverbs 1

1:1

Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,

משלי שלמה בן דוד מלך ישראל׃

1:2

Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,

לדעת חכמה ומוסר להבין אמרי בינה׃

1:3

K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,

לקחת מוסר השכל צדק ומשפט ומישרים׃

1:4

Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.

לתת לפתאים ערמה לנער דעת ומזמה׃

1:5

Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,

ישמע חכם ויוסף לקח ונבון תחבלות יקנה׃

1:6

K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.

להבין משל ומליצה דברי חכמים וחידתם׃

1:7

Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.

יראת יהוה ראשית דעת חכמה ומוסר אוילים בזו׃

1:8

Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

שמע בני מוסר אביך ואל תטש תורת אמך׃

1:9

Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.

כי לוית חן הם לראשך וענקים לגרגרתיך׃

1:10

Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.

בני אם יפתוך חטאים אל תבא׃

1:11

Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;

אם יאמרו לכה אתנו נארבה לדם נצפנה לנקי חנם׃

1:12

Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy;

נבלעם כשאול חיים ותמימים כיורדי בור׃

1:13

Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;

כל הון יקר נמצא נמלא בתינו שלל׃

1:14

Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:

גורלך תפיל בתוכנו כיס אחד יהיה לכלנו׃

1:15

Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;

בני אל תלך בדרך אתם מנע רגלך מנתיבתם׃

1:16

Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.

כי רגליהם לרע ירוצו וימהרו לשפך דם׃

1:17

Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,

כי חנם מזרה הרשת בעיני כל בעל כנף׃

1:18

Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.

והם לדמם יארבו יצפנו לנפשתם׃

1:19

Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.

כן ארחות כל בצע בצע את נפש בעליו יקח׃

1:20

Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.

חכמות בחוץ תרנה ברחבות תתן קולה׃

1:21

V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:

בראש המיות תקרא בפתחי שערים בעיר אמריה תאמר׃

1:22

Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?

עד מתי פתים תאהבו פתי ולצים לצון חמדו להם וכסילים ישנאו דעת׃

1:23

Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.

תשובו לתוכחתי הנה אביעה לכם רוחי אודיעה דברי אתכם׃

1:24

Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,

יען קראתי ותמאנו נטיתי ידי ואין מקשיב׃

1:25

Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:

ותפרעו כל עצתי ותוכחתי לא אביתם׃

1:26

Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,

גם אני באידכם אשחק אלעג בבא פחדכם׃

1:27

Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.

בבא כשאוה פחדכם ואידכם כסופה יאתה בבא עליכם צרה וצוקה׃

1:28

Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.

אז יקראנני ולא אענה ישחרנני ולא ימצאנני׃

1:29

Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,

תחת כי שנאו דעת ויראת יהוה לא בחרו׃

1:30

Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.

לא אבו לעצתי נאצו כל תוכחתי׃

1:31

Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.

ויאכלו מפרי דרכם וממעצתיהם ישבעו׃

1:32

Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.

כי משובת פתים תהרגם ושלות כסילים תאבדם׃

1:33

Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.

ושמע לי ישכן בטח ושאנן מפחד רעה׃