Job 22

A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:

ויען אליפז התמני ויאמר׃

Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?

הלאל יסכן גבר כי יסכן עלימו משכיל׃

Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?

החפץ לשדי כי תצדק ואם בצע כי תתם דרכיך׃

Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?

המיראתך יכיחך יבוא עמך במשפט׃

Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.

הלא רעתך רבה ואין קץ לעונתיך׃

Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.

כי תחבל אחיך חנם ובגדי ערומים תפשיט׃

Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.

לא מים עיף תשקה ומרעב תמנע לחם׃

Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.

ואיש זרוע לו הארץ ונשוא פנים ישב בה׃

Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.

אלמנות שלחת ריקם וזרעות יתמים ידכא׃

A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,

על כן סביבותיך פחים ויבהלך פחד פתאם׃

Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.

או חשך לא תראה ושפעת מים תכסך׃

Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.

הלא אלוה גבה שמים וראה ראש כוכבים כי רמו׃

Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?

ואמרת מה ידע אל הבעד ערפל ישפוט׃

Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.

עבים סתר לו ולא יראה וחוג שמים יתהלך׃

Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?

הארח עולם תשמר אשר דרכו מתי און׃

Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.

אשר קמטו ולא עת נהר יוצק יסודם׃

Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?

האמרים לאל סור ממנו ומה יפעל שדי למו׃

On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).

והוא מלא בתיהם טוב ועצת רשעים רחקה מני׃

Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,

יראו צדיקים וישמחו ונקי ילעג למו׃

Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.

אם לא נכחד קימנו ויתרם אכלה אש׃

Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.

הסכן נא עמו ושלם בהם תבואתך טובה׃

Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.

קח נא מפיו תורה ושים אמריו בלבבך׃

Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,

אם תשוב עד שדי תבנה תרחיק עולה מאהלך׃

Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.

ושית על עפר בצר ובצור נחלים אופיר׃

Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.

והיה שדי בצריך וכסף תועפות לך׃

A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,

כי אז על שדי תתענג ותשא אל אלוה פניך׃

Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.

תעתיר אליו וישמעך ונדריך תשלם׃

Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.

ותגזר אומר ויקם לך ועל דרכיך נגה אור׃

Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.

כי השפילו ותאמר גוה ושח עינים יושע׃

Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.

ימלט אי נקי ונמלט בבר כפיך׃