Job 29

Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
Jòb tanmen pale ankò, li di:
Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
-Ki moun ki va fè m' viv tan lontan an, lè Bondye t'ap voye je sou mwen an?
Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
Lè sa a, Bondye te toujou la avèk mwen. Limyè li te klere anwo tèt mwen, li t'ap moutre m' kote pou m' mete pye m' nan fènwa a.
Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
Nan tan sa a, tout zafè m' t'ap mache byen. Bondye te zanmi m'. Li t'ap pwoteje kay mwen.
Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
Bondye ki gen tout pouvwa a te toujou la avèk mwen. Mwen t'ap viv nan mitan tout pitit gason m' yo.
Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
Bèf ak kabrit mwen yo te konn bay anpil lèt. Pye oliv mwen yo te donnen menm nan tè wòch.
Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
Lè mwen parèt pòtay lavil la, lè mwen pran plas mwen nan mitan chèf fanmi yo,
Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
wè yo wè m', jenn gason yo mete kò yo sou kote, granmoun yo leve kanpe pa respè pou mwen.
Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
Notab yo sispann pale, yo fèmen bouch yo.
Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
Ata chèf yo pa ka pale ankò! Lang yo vin lou nan bouch yo.
Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
Tout moun ki te wè m' t'ap mache fè lwanj mwen, tout moun ki te tande m' te kontan avè m'.
Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
Mwen lonje men bay pòv malere ki nan ka ansanm ak timoun san papa ki san sekou.
Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
Moun ki te nan pi gwo mizè t'ap fè lwanj mwen. Mwen te fè kè vèv yo kontan.
V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
Mwen te toujou fè sa ki dwat. Mwen pa t' janm nan patipri.
Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
Se mwen ki te wè pou avèg yo. Se mwen ki te mache pou kokobe yo.
Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
Mwen te yon papa pou pòv malere yo. Mwen te kanpe pou defann kòz etranje yo.
A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
Mwen te kraze pouvwa malveyan yo. Mwen sove moun ki te anba men yo.
A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
Mwen t'ap di nan kè m': M'a viv kont viv mwen. M'a mouri sou kabann mwen ak kè poze.
Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
Mwen te tankou yon pyebwa plante bò larivyè. Sou tout branch li yo se lawouze.
Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
Moun pa ta janm sispann fè lwanj mwen. Mwen t'ap toujou gen tout fòs mwen sou mwen.
Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
Lè m'ap pale, tout moun fèmen bouch yo. Yo louvri zòrèy yo, y'ap tann konsa konsèy m'ap bay.
Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
Pawòl mwen tonbe nan kè yo tankou grenn lapli. Lè m' fin pale, pesonn pa gen anyen pou di ankò.
Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
Yo t'ap tann mwen pale tankou tè sèk k'ap tann lapli. Yo rete bouch louvri pou ranmase sa m'ap di.
Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
Lè yo dekouraje, mwen fè yon ti ri ak yo. Sa te kont pou remoute kouraj yo.
Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
Mwen te kanpe alatèt yo. Mwen mennen yo tankou yon wa k'ap mennen sòlda li yo. Mwen di yo sa pou yo fè. Mwen te ba yo kouraj lè yo nan lafliksyon.