Psalms 90

Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.

Herr, du bist unsere Wohnung gewesen von Geschlecht zu Geschlecht.

Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.

Ehe geboren waren die Berge, und du die Erde und den Erdkreis erschaffen hattest-ja, von Ewigkeit zu Ewigkeit bist du Gott.

Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.

Du lässest zum Staube zurückkehren den Menschen, und sprichst: Kehret zurück, ihr Menschenkinder!

Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.

Denn tausend Jahre sind in deinen Augen wie der gestrige Tag, wenn er vergangen ist, und wie eine Wache in der Nacht.

Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.

Du schwemmst sie hinweg, sie sind wie ein Schlaf, am Morgen wie Gras, das aufsproßt;

Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.

Am Morgen blüht es und sproßt auf; am Abend wird es abgemäht und verdorrt.

Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.

Denn wir vergehen durch deinen Zorn, und durch deinen Grimm werden wir hinweggeschreckt.

Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.

Du hast unsere Ungerechtigkeiten vor dich gestellt, unser verborgenes Tun vor das Licht deines Angesichts.

Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.

Denn alle unsere Tage schwinden durch deinen Grimm, wir bringen unsere Jahre zu wie einen Gedanken.

Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.

Die Tage unserer Jahre, -ihrer sind siebzig Jahre, und, wenn in Kraft, achtzig Jahre, und ihr Stolz ist Mühsal und Nichtigkeit, denn schnell eilt es vorüber, und wir fliegen dahin.

Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?

Wer erkennt die Stärke deines Zornes, und, deiner Furcht gemäß, deinen Grimm?

Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.

So lehre uns denn zählen unsere Tage, auf daß wir ein weises Herz erlangen!

Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.

Kehre wieder, Jehova! -Bis wann? -Und laß dich’s gereuen über deine Knechte!

Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.

Sättige uns früh mit deiner Güte, so werden wir jubeln und uns freuen in allen unseren Tagen.

Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.

Erfreue uns nach den Tagen, da du uns gebeugt hast, nach den Jahren, da wir Übles gesehen!

Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.

Laß deinen Knechten erscheinen dein Tun, und deine Majestät ihren Söhnen!

Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.

Und die Huld des Herrn, unseres Gottes, sei über uns! Und befestige über uns das Werk unserer Hände; ja, das Werk unserer Hände, befestige es!