Proverbs 8

Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?

Ruft nicht die Weisheit, und läßt nicht die Einsicht ihre Stimme erschallen?

Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,

Oben auf den Erhöhungen am Wege, da wo Pfade zusammenstoßen, hat sie sich aufgestellt.

U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:

Zur Seite der Tore, wo die Stadt sich auftut, am Eingang der Pforten schreit sie:

Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.

Zu euch, ihr Männer, rufe ich, und meine Stimme ergeht an die Menschenkinder.

Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.

Lernet Klugheit, ihr Einfältigen, und ihr Toren, lernet Verstand!

Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.

Höret! denn Vortreffliches will ich reden, und das Auftun meiner Lippen soll Geradheit sein.

Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.

Denn mein Gaumen spricht Wahrheit aus, und Gesetzlosigkeit ist meinen Lippen ein Greuel.

Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.

Alle Worte meines Mundes sind in Gerechtigkeit; es ist nichts Verdrehtes und Verkehrtes in ihnen.

Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.

Sie alle sind richtig dem Verständigen, und gerade denen, die Erkenntnis erlangt haben.

Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.

Nehmet an meine Unterweisung, und nicht Silber, und Erkenntnis lieber als auserlesenes, feines Gold.

Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.

Denn Weisheit ist besser als Korallen, und alles, was man begehren mag, kommt ihr nicht gleich. -

Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.

Ich, Weisheit, bewohne die Klugheit, und finde die Erkenntnis der Besonnenheit.

Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.

Die Furcht Jehovas ist: das Böse hassen. Hoffart und Hochmut und den Weg des Bösen und den Mund der Verkehrtheit hasse ich.

Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.

Mein sind Rat und Einsicht; ich bin der Verstand, mein ist die Stärke.

Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.

Durch mich regieren Könige, und Fürsten treffen gerechte Entscheidungen;

Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.

durch mich herrschen Herrscher und Edle, alle Richter der Erde.

Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.

Ich liebe, die mich lieben; und die mich früh suchen, werden mich finden.

Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.

Reichtum und Ehre sind bei mir, bleibendes Gut und Gerechtigkeit.

Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.

Meine Frucht ist besser als feines Gold und gediegenes Gold, und mein Ertrag als auserlesenes Silber.

Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,

Ich wandle auf dem Pfade der Gerechtigkeit, mitten auf den Steigen des Rechts;

Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.

um die, die mich lieben, beständiges Gut erben zu lassen, und um ihre Vorratskammern zu füllen.

Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.

Jehova besaß mich im Anfang seines Weges, vor seinen Werken von jeher.

Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.

Ich war eingesetzt von Ewigkeit her, von Anbeginn, vor den Uranfängen der Erde.

Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.

Ich war geboren, als die Tiefen noch nicht waren, als noch keine Quellen waren, reich an Wasser.

Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;

Ehe die Berge eingesenkt wurden, vor den Hügeln war ich geboren;

Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.

als er die Erde und die Fluren noch nicht gemacht hatte, und den Beginn der Schollen des Erdkreises.

Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;

Als er die Himmel feststellte, war ich da, als er einen Kreis abmaß über der Fläche der Tiefe;

Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;

als er die Wolken droben befestigte, als er Festigkeit gab den Quellen der Tiefe;

Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:

als er dem Meere seine Schranken setzte, daß die Wasser seinen Befehl nicht überschritten, als er die Grundfesten der Erde feststellte:

Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;

da war ich Schoßkind bei ihm, und war Tag für Tag seine Wonne, vor ihm mich ergötzend allezeit,

Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.

mich ergötzend auf dem bewohnten Teile seiner Erde; und meine Wonne war bei den Menschenkindern.

A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.

Nun denn, ihr Söhne, höret auf mich: Glückselig sind, die meine Wege bewahren!

Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.

Höret Unterweisung und werdet weise, und verwerfet sie nicht!

Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.

Glückselig der Mensch, der auf mich hört, indem er an meinen Türen wacht Tag für Tag, die Pfosten meiner Tore hütet!

Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.

Denn wer mich findet, hat das Leben gefunden und Wohlgefallen erlangt von Jehova.

Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.

Wer aber an mir sündigt, tut seiner Seele Gewalt an; alle, die mich hassen, lieben den Tod.