Psalms 17

Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
Prière de David. Eternel! écoute la droiture, sois attentif à mes cris, Prête l'oreille à ma prière faite avec des lèvres sans tromperie!
Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
Que ma justice paraisse devant ta face, Que tes yeux contemplent mon intégrité!
Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
Si tu sondes mon coeur, si tu le visites la nuit, Si tu m'éprouves, tu ne trouveras rien: Ma pensée n'est pas autre que ce qui sort de ma bouche.
Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
A la vue des actions des hommes, fidèle à la parole de tes lèvres, Je me tiens en garde contre la voie des violents;
Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
Mes pas sont fermes dans tes sentiers, Mes pieds ne chancellent point.
Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
Je t'invoque, car tu m'exauces, ô Dieu! Incline vers moi ton oreille, écoute ma parole!
Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
Signale ta bonté, toi qui sauves ceux qui cherchent un refuge, Et qui par ta droite les délivres de leurs adversaires!
Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
Garde-moi comme la prunelle de l'oeil; Protège-moi, à l'ombre de tes ailes,
Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
Contre les méchants qui me persécutent, Contre mes ennemis acharnés qui m'enveloppent.
Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
Ils ferment leurs entrailles, Ils ont à la bouche des paroles hautaines.
Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
Ils sont sur nos pas, déjà ils nous entourent, Ils nous épient pour nous terrasser.
Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
On dirait un lion avide de déchirer, Un lionceau aux aguets dans son repaire.
Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
Lève-toi, Eternel, marche à sa rencontre, renverse-le! Délivre-moi du méchant par ton glaive!
Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
Délivre-moi des hommes par ta main, Eternel, des hommes de ce monde! Leur part est dans la vie, Et tu remplis leur ventre de tes biens; Leurs enfants sont rassasiés, Et ils laissent leur superflu à leurs petits-enfants.
Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.
Pour moi, dans mon innocence, je verrai ta face; Dès le réveil, je me rassasierai de ton image.