Psalms 132

Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
Cantique des degrés. Eternel, souviens-toi de David, De toutes ses peines!
Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
Il jura à l'Eternel, Il fit ce voeu au puissant de Jacob:
Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
Je n'entrerai pas dans la tente où j'habite, Je ne monterai pas sur le lit où je repose,
Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
Je ne donnerai ni sommeil à mes yeux, Ni assoupissement à mes paupières.
Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
Jusqu'à ce que j'aie trouvé un lieu pour l'Eternel, Une demeure pour le puissant de Jacob.
Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
Voici, nous en entendîmes parler à Ephrata, Nous la trouvâmes dans les champs de Jaar...
Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
Allons à sa demeure, Prosternons-nous devant son marchepied!...
Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
Lève-toi, Eternel, viens à ton lieu de repos, Toi et l'arche de ta majesté!
Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
Que tes sacrificateurs soient revêtus de justice, Et que tes fidèles poussent des cris de joie!
Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
A cause de David, ton serviteur, Ne repousse pas ton oint!
Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
L'Eternel a juré la vérité à David, Il n'en reviendra pas; Je mettrai sur ton trône un fruit de tes entrailles.
Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
Si tes fils observent mon alliance Et mes préceptes que je leur enseigne, Leurs fils aussi pour toujours Seront assis sur ton trône.
Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
Oui, l'Eternel a choisi Sion, Il l'a désirée pour sa demeure:
Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
C'est mon lieu de repos à toujours; J'y habiterai, car je l'ai désirée.
Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
Je bénirai sa nourriture, Je rassasierai de pain ses indigents;
A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
Je revêtirai de salut ses sacrificateurs, Et ses fidèles pousseront des cris de joie.
Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
Là j'élèverai la puissance de David, Je préparerai une lampe à mon oint,
Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
Je revêtirai de honte ses ennemis, Et sur lui brillera sa couronne.