Job 37

Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
Mon coeur est tout tremblant, Il bondit hors de sa place.
Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
Ecoutez, écoutez le frémissement de sa voix, Le grondement qui sort de sa bouche!
Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
Il le fait rouler dans toute l'étendue des cieux, Et son éclair brille jusqu'aux extrémités de la terre.
Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
Puis éclate un rugissement: il tonne de sa voix majestueuse; Il ne retient plus l'éclair, dès que sa voix retentit.
Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
Dieu tonne avec sa voix d'une manière merveilleuse; Il fait de grandes choses que nous ne comprenons pas.
Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
Il dit à la neige: Tombe sur la terre! Il le dit à la pluie, même aux plus fortes pluies.
Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
Il met un sceau sur la main de tous les hommes, Afin que tous se reconnaissent comme ses créatures.
Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
L'animal sauvage se retire dans une caverne, Et se couche dans sa tanière.
Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
L'ouragan vient du midi, Et le froid, des vents du nord.
Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
Par son souffle Dieu produit la glace, Il réduit l'espace où se répandaient les eaux.
A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
Il charge de vapeurs les nuages, Il les disperse étincelants;
Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
Leurs évolutions varient selon ses desseins, Pour l'accomplissement de tout ce qu'il leur ordonne, Sur la face de la terre habitée;
Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
C'est comme une verge dont il frappe sa terre, Ou comme un signe de son amour, qu'il les fait apparaître.
Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
Job, sois attentif à ces choses! Considère encore les merveilles de Dieu!
Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
Sais-tu comment Dieu les dirige, Et fait briller son nuage étincelant?
A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
Comprends-tu le balancement des nuées, Les merveilles de celui dont la science est parfaite?
Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
Sais-tu pourquoi tes vêtements sont chauds Quand la terre se repose par le vent du midi?
Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
Peux-tu comme lui étendre les cieux, Aussi solides qu'un miroir de fonte?
Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
Fais-nous connaître ce que nous devons lui dire; Nous sommes trop ignorants pour nous adresser à lui.
Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
Lui annoncera-t-on que je parlerai? Mais quel est l'homme qui désire sa perte?
Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
On ne peut fixer le soleil qui resplendit dans les cieux, Lorsqu'un vent passe et en ramène la pureté;
Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
Le septentrion le rend éclatant comme l'or. Oh! que la majesté de Dieu est redoutable!
Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
Nous ne saurions parvenir jusqu'au Tout-Puissant, Grand par la force, Par la justice, par le droit souverain: Il ne répond pas!
C'est pourquoi les hommes doivent le craindre; Il ne porte les regards sur aucun sage.