Job 3

Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.

Après cela, Job ouvrit la bouche et maudit le jour de sa naissance.

Nebo mluvě Job, řekl:

Il prit la parole et dit:

Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.

Périsse le jour où je suis né, Et la nuit qui dit: Un enfant mâle est conçu!

Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.

Ce jour! qu'il se change en ténèbres, Que Dieu n'en ait point souci dans le ciel, Et que la lumière ne rayonne plus sur lui!

Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.

Que l'obscurité et l'ombre de la mort s'en emparent, Que des nuées établissent leur demeure au-dessus de lui, Et que de noirs phénomènes l'épouvantent!

Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.

Cette nuit! que les ténèbres en fassent leur proie, Qu'elle disparaisse de l'année, Qu'elle ne soit plus comptée parmi les mois!

Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.

Que cette nuit devienne stérile, Que l'allégresse en soit bannie!

Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.

Qu'elle soit maudite par ceux qui maudissent les jours, Par ceux qui savent exciter le léviathan!

Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.

Que les étoiles de son crépuscule s'obscurcissent, Qu'elle attende en vain la lumière, Et qu'elle ne voie point les paupières de l'aurore!

Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.

Car elle n'a pas fermé le sein qui me conçut, Ni dérobé la souffrance à mes regards.

Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?

Pourquoi ne suis-je pas mort dans le ventre de ma mère? Pourquoi n'ai-je pas expiré au sortir de ses entrailles?

Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?

Pourquoi ai-je trouvé des genoux pour me recevoir, Et des mamelles pour m'allaiter?

Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,

Je serais couché maintenant, je serais tranquille, Je dormirais, je reposerais,

S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,

Avec les rois et les grands de la terre, Qui se bâtirent des mausolées,

Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.

Avec les princes qui avaient de l'or, Et qui remplirent d'argent leurs demeures.

Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?

Ou je n'existerais pas, je serais comme un avorton caché, Comme des enfants qui n'ont pas vu la lumière.

Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.

Là ne s'agitent plus les méchants, Et là se reposent ceux qui sont fatigués et sans force;

Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.

Les captifs sont tous en paix, Ils n'entendent pas la voix de l'oppresseur;

Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.

Le petit et le grand sont là, Et l'esclave n'est plus soumis à son maître.

Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?

Pourquoi donne-t-il la lumière à celui qui souffre, Et la vie à ceux qui ont l'amertume dans l'âme,

Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?

Qui espèrent en vain la mort, Et qui la convoitent plus qu'un trésor,

Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?

Qui seraient transportés de joie Et saisis d'allégresse, s'ils trouvaient le tombeau?

Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?

A l'homme qui ne sait où aller, Et que Dieu cerne de toutes parts?

Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.

Mes soupirs sont ma nourriture, Et mes cris se répandent comme l'eau.

To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.

Ce que je crains, c'est ce qui m'arrive; Ce que je redoute, c'est ce qui m'atteint.

Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.

Je n'ai ni tranquillité, ni paix, ni repos, Et le trouble s'est emparé de moi.