Job 11

A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:

Tsophar de Naama prit la parole et dit:

Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?

Cette multitude de paroles ne trouvera-t-elle point de réponse, Et suffira-t-il d'être un discoureur pour avoir raison?

Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.

Tes vains propos feront-ils taire les gens? Te moqueras-tu, sans que personne te confonde?

Nebo jsi řekl: Čisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.

Tu dis: Ma manière de voir est juste, Et je suis pur à tes yeux.

Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,

Oh! si Dieu voulait parler, S'il ouvrait les lèvres pour te répondre,

Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.

Et s'il te révélait les secrets de sa sagesse, De son immense sagesse, Tu verrais alors qu'il ne te traite pas selon ton iniquité.

Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?

Prétends-tu sonder les pensées de Dieu, Parvenir à la connaissance parfaite du Tout-Puissant?

Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš?

Elle est aussi haute que les cieux: que feras-tu? Plus profonde que le séjour des morts: que sauras-tu?

Delší jest míra její než země, a širší než moře.

La mesure en est plus longue que la terre, Elle est plus large que la mer.

Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?

S'il passe, s'il saisit, S'il traîne à son tribunal, qui s'y opposera?

Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?

Car il connaît les vicieux, Il voit facilement les coupables.

Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.

L'homme, au contraire, a l'intelligence d'un fou, Il est né comme le petit d'un âne sauvage.

Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;

Pour toi, dirige ton coeur vers Dieu, Etends vers lui tes mains,

Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:

Eloigne-toi de l'iniquité, Et ne laisse pas habiter l'injustice sous ta tente.

Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.

Alors tu lèveras ton front sans tache, Tu seras ferme et sans crainte;

Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.

Tu oublieras tes souffrances, Tu t'en souviendras comme des eaux écoulées.

K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.

Tes jours auront plus d'éclat que le soleil à son midi, Tes ténèbres seront comme la lumière du matin,

Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.

Tu seras plein de confiance, et ton attente ne sera plus vaine; Tu regarderas autour de toi, et tu reposeras en sûreté.

A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.

Tu te coucheras sans que personne ne te trouble, Et plusieurs caresseront ton visage.

Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.

Mais les yeux des méchants seront consumés; Pour eux point de refuge; La mort, voilà leur espérance!