Song of Solomon 1

Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.

Salomon korkea veisu.

Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.

Hän suuta antakoon minun, suunsa antamisella; sillä sinun rakkautesi on suloisempi kuin viina,

Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.

Sinun hyväin voidettes hajuin tähden. Sinun nimes on vuodatettu öljy; sen piikaiset sinua rakastavat.

Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.

Vedä minua, niin me juoksemme perässäs: Kuningas vie minun kammioonsa: Me iloitsemme ja riemuitsemme sinusta, me muistamme sinun rakkauttas enempi kuin viinaa: hurskaat rakastavat sinua.

Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.

Minä olen musta, mutta sangen otollinen, te Jerusalemin tyttäret, niinkuin Kedarin majat, niinkuin Salomon kirjoiteltu vaate.

Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.

Älkäät sitä katsoko, että minä niin musta olen; sillä päivä on minun polttanut: minun äitini lapset vihastuivat minun päälleni: he ovat asettaneet minun viinamäen vartiaksi, mutta en minä varjellut viinamäkeäni.

Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?

Sano minulle sinä, jota minun sieluni rakastaa: kussas laidunta pidät, ja kussas lounaalla lepäät? ettei minun pitäisi poikkeeman kumppanies lauman tykö.

Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.

Jos et sinä sinuas tunne, sinä kaikkein ihanaisin vaimoin seassa, niin mene lammasten jäljille, ja kaitse vohlias paimenien huonetten tykönä.

Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.

Minä vertaan sinun, ystäväni, ratsaskaluihini, Pharaon vaunuihin.

Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.

Sinun sasupääs ovat ihanat pankkuin keskellä, ja sinun kaulas kultakäädyissä.

Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.

Me teemme sinulle kultaiset pankut, hopianastoilla.

Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.

Kuin kuningas istui pöytänsä tykönä, antoi nardukseni hajunsa.

Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.

Ystäväni on minun mirrhamkimppuni, joka minun rinnoillani riippuu.

Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.

Minun ystäväni on minulle Kyprin viinamarjan rypäle, Engeddin viinamäessä.

Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.

Katso, armaani, sinä olet ihana: katso, sinä olet ihana, silmäs ovat niinkuin kyhkyläisen silmät.

Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.

Katso, ystäväni, sinä olet ihana ja suloinen, ja meidän vuoteemme myös viheriöitsee.

Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.

Meidän huoneemme kaaret ovat sedripuusta, vuolteet hongasta.