Psalms 63

Žalm Davidův, když byl na poušti Judské.

Davidin Psalmi, kuin hän oli Juudan korvessa. Jumala, sinä olet minun Jumalani! Varhain minä sinua etsin: sinua minun sieluni janoo, minun lihani halaa sinua karkiassa ja kuivassa maassa, joka vedetöin on.

Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,

Niinkuin minä näin sinun pyhässä, katsellakseni sinun voimaas ja kunniaas;

Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,

Sillä sinun laupiutes on parempi kuin elämä: minun huuleni pitää sinua kiittämän.

(Neboť jest lepší milosrdenství tvé,nežli život), aby tě chválili rtové moji,

Niin minä tahdon kunnioittaa sinua minun elinaikanani, ja minun käteni nostaa ylös sinun nimees.

A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.

Niinkuin lihavuudella ja rasvalla pitää minun sieluni ravittaman: ja minun suuni pitää kiittämän iloisilla huulilla.

Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.

Kuin minä vuoteeseni lasken, niin minä muistan sinua:kuin minä herään, niin minä puhun sinusta.

Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.

Sillä sinä olet minun apuni, ja sinun siipeis varjon alla minä kerskaan.

Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.

Minun sieluni riippuu sinussa: sinun oikia kätes minun tukee.

Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.

Mutta he etsivät kadottaaksensa minun sieluni: heidän täytyy maan alle mennä.

Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.

Heidän pitää miekkaan lankeeman, ketuille osaksi tuleman.

Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl. [ (Psalms 63:12) Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou. ]

Mutta kuninkaan pitää iloitseman Jumalassa: joka hänen kauttansa vannoo, se kunnioitetaan; sillä valhetteliain suu pitää tukittaman.