Psalms 46

Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot.
Koran lasten veisu nuoruudesta, edelläveisaajalle. Jumala on meidän turvamme ja väkevyytemme, joka on sangen sovelias apu tuskissa.
Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.
Sentähden emme pelkää, jos vielä maailma hukkuis, ja vuoret keskelle merta vajoisivat,
A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.
Vaikka vielä meri pauhais ja lainehtis, niin että siitä pauhinasta mäet kukistuisivat, Sela!
Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. Sélah.
Kuitenkin on Jumalan kaupunki ihana virtoinensa, jossa Korkeimman pyhät asumiset ovat.
Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.
Jumala on hänen keskellänsä, sentähden se kyllä pysyy: Jumala auttaa häntä varhain.
Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.
Pakanain pitää hämmästymän ja valtakunnat lankeeman; ja maa hukkuu, kuin hän äänensä antaa.
Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.
Herra Zebaot on meidän kanssamme, Jakobin Jumala on meidän tukemme, Sela!
Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. Sélah.
Tulkaat ja katsokaat Herran tekoja, joka maan päällä senkaltaiset hävitykset tekee,
Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.
Joka hallitsee sodat kaikessa maailmassa, joka joutsen särkee ja rikkoo keihään, ja rattaat tulessa polttaa.
Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,
Lakatkaat ja tietäkäät, että minä olen Jumala: minä olen voittava kunnian pakanain seassa ja minä ylennetään maan päällä.
Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi. [ (Psalms 46:12) Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. Sélah. ]
Herra Zebaot on meidän kanssamme: Jakobin Jumala on meidän tukemme, Sela!