Psalms 3

Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým.

Davidin Psalmi, kuin hän pakeni poikaansa Absalomia. Voi Herra! kuinka monta on minulla vihollista, ja niin usiat karkaavat minua vastaan.

Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.

Moni puhuu minun sielustani: ei ole hänellä apua Jumalan tykönä, Sela!

Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.

Mutta sinä, Herra, olet minun kilpeni, joka minun kunniaan saatat, ja minun pääni kohennat.

Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.

Äänelläni minä huudan Herraa; ja hän kuulee minua pyhästä vuorestansa, Sela!

Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah.

Minä makaan ja nukun: minä herään myös; sillä Herra tukee minua.

Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.

En minä pelkää kymmentätuhatta kansoista, jotka minua piirittävät.

Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.

Nouse, Herra, ja auta minua, minun Jumalani! sillä sinä lyöt kaikkia minun vihollisiani poskelle: sinä murennat jumalattomain hampaat.

Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel. [ (Psalms 3:9) Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah. ]

Herran tykönä apu löydetään: sinun kansas päällä on sinun siunaukses, Sela!