Psalms 26

Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.

Davidin Psalmi. Tuomitse minua, Herra; sillä minä olen vakuudessani vaeltanut: ja minä toivon Herraan, sentähden en minä livistele.

Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.

Koettele minua, Herra, ja kiusaa minua: puhdista minun munaskuuni ja sydämeni.

Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.

Sillä sinun hyvyytes on silmäini edessä, ja minä vaellan sinun totuudessas.

S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.

En minä istu turhain ihmisten seassa, enkä seuraa petollisia.

V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji.

Minä vihaan pahain seurakuntaa, enkä istu jumalattomain tykönä.

Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,

Minä pesen käteni viattomuudessa, ja oleskelen, Herra, alttaris tykönä,

Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé.

Kussa kiitossanan ääni kuullaan, ja kaikki sinun ihmees saarnataan.

Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.

Herra, minä rakastin sinun huonees asuinsiaa ja sitä siaa, jossa sinun kunnias asuu.

Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého,

Älä tempaa minun sieluani pois syntisten kanssa ja henkeäni verikoirain kanssa,

V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.

Jotka pahanjuoniset ovat ja mielellänsä lahjoja ottavat.

Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.

Mutta minä vaellan viattomuudessani: vapahda minua ja ole minulle armollinen!

Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.

Minun jalkani käy oikiasti: minä kiitän Herraa seurakunnissa.