Proverbs 10

Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.

Salomon sananlaskut. Viisas poika on isänsä ilo, mutta hullu poika on äidillensä murheeksi.

Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.

Väärin saatu tavara ei ole hyödyllinen; mutta vanhurskaus vapauttaa kuolemasta.

Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.

Ei Herra anna vanhurskasten sielun nälkää kärsiä, mutta jumalattomain väärin saadut hän hajoittaa.

K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.

Petollinen käsi tekee köyhäksi, mutta ahkera saattaa rikkaaksi.

Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.

Joka suvella kokoo, hän on toimellinen, mutta joka elonaikana makaa, hän tulee häpiään.

Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.

Siunaus on vanhurskaan pään päällä, mutta jumalattoman suun peittää vääryys.

Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.

Vanhurskaan muisto pysyy siunauksessa, vaan jumalattomain nimi mätänee.

Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.

Joka sydämestänsä viisas on, hän ottaa käskyt vastaan; mutta jolla hullut huulet ovat, se saa haavoja.

Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.

Joka nuhteettomasti vaeltaa, hän elää murheetoinna; mutta joka väärällä tiellä vaeltaa, hän tulee ilmi.

Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.

Joka silmää iskee, hän vaivaa matkaan saattaa, ja jolla hullut huulet ovat, hän saa haavoja.

Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.

Vanhurskaan suu on elämän lähde, mutta jumalattoman suun peittää vääryys.

Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.

Viha riidan saattaa, mutta rakkaus peittää kaikki rikokset.

Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.

Toimellisten huulissa löydetään viisaus, vaan tyhmäin selkään tarvitaan vitsa.

Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.

Viisaat opin kätkevät, vaan hulluin suu on täynnä vahinkoa.

Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.

Rikkaan tavara on hänen vahva kaupunkinsa; mutta köyhyys tekee köyhän pelkuriksi.

Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.

Vanhurskaus tekee työtä hengen ylöspitämiseksi, mutta jumalattoman saalis on symmiksi.

Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.

Joka kurituksen ottaa vastaan, hän on elämän tiellä; mutta joka rangaistuksen heittää pois, hän menee väärin.

Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.

Petolliset suut peittävät vainon, ja joka panettelee,hän on tyhmä.

Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.

Jossa paljo puhutaan, siitä ei synti ole kaukana; mutta joka huulensa hillitsee, hän on toimellinen.

Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.

Vanhurskaan kieli on kalliimpi hopiaa, mutta jumalattoman sydän on miinkuin ei mitään.

Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.

Vanhurskaan huulet monta ravitsevat, mutta hullut kuolevat hulluudessa.

Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.

Herran siunaus tekee rikkaaksi ilman vaivaa.

Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.

Hullu tekee pahaa ja nauraa sitä, vaan viisas pitää siitä vaarinsa.

Čeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.

Mitä jumalatoin pelkää, se hänelle tapahtuu, ja mitä vanhurskaat himoitsevat, sitä heille annetaan.

Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.

Jumalatoin on niinkuin tuulispää, joka menee ohitse ja tyhjiksi raukee; mutta vanhurskas pysyy ijankaikkisesti.

Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.

Niin kuin etikka tekee pahaa hampaille ja savu silmille, niin on laiska niiden mielestä paha, jotka hänen lähettävät.

Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.

Herran pelko enentää päiviä, vaan jumalattomain vuodet vähennetään.

Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.

Vanhurskaan toivo on ilo, mutta jumalattomain toivo katoo.

Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.

Herran tie on hurskasten väkevyys, mutta pahointekiät ovat pelkurit.

Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.

Vanhurskas pysyy aina kohdallansa kukistamatta, mutta jumalattoman ei pidä asuman maan päällä.

Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.

Vanhurskaan suu tuottaa viisauden, vaan vääräin kieli hukutetaan.

Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.

Vanhurskaan huulet opettavat terveellisiä asioita, vaan jumalattoman suu on täynnä vääryyttä.