Job 24

Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?

Siksi ei Kaikkivaltiaalta ole ajat salatut? ja ne, jotka hänen tuntevat, ei näe hänen päiviänsä?

Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.

He siirtävät rajan, he ryöväävät lauman ja ruokkivat sen. '

Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.

He ajavat orpoin aasit pois, ja ottavat leskein härjät pantiksi.

Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.

Köyhäin täytyy tiellä paeta heitä, ja siviät maan päällä lymyttävät itsensä.

Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.

Katso, niinkuin metsä-aasit korvessa, lähtevät he ulos ja samoovat varhain saaliin perään: korvessa on jokaiselle heistä ruokaa, niin myös nuorukaisille.

Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.

He niittävät pellolla hänen tulonsa, ja poimivat ja hakevat jumalattoman viinamäessä.

Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.

Alastoman antavat he maata ilman vaatetta ja peittämättä pakkasessa.

A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.

Vuorten vuotamisesta tulevat he märäksi; ja ettei heillä yhtään turvaa ole, turvaavat he mäkiin.

Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.

He repivät orvot nisistä, ja panttaavat köyhän.

Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.

Alastoman antavat he käydä verhotta, ja ottavat isoovaiselta jalalliset pois.

Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.

He pusertavat öljyä huonettensa vaiheella, ja janoovat viinaa kuurnitessa.

Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.

He saattavat kansan kaupungissa huokaamaan, ja tapettuin sielut huutamaan: ja ei Jumala heitä rankaise.

Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.

Sentähden ovat he vilpistyneet valkeudesta, ja ei tunne sen tietä, ja ei palaja sen poluille.

Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.

Murhaaja nousee varhain ja tappaa köyhän ja tarvitsevan, ja on yöllä niinkuin varas.

Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.

Salavuoteisen silmät vartioitsevat hämärää, ja sanoo: ei minua yksikään silmä näe; ja luulee itsensä peitetyksi.

Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.

Pimeässä hän kaivaa itsensä huoneisiin, jotka he päivällä ovat itsellensä merkinneet, ja ei tahdo tietää valkeutta.

Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.

Sillä vaikka aamu heille tulis, on se heille niinkuin pimeys; sillä hän tuntee pimeyden kauhistuksen.

Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.

Hän on keviä veden päällä, heidän osansa pitää kirotun oleman maalla; ja ei hän katso viinamäkien tietä.

Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili.

Helvetti ottaa syntiset pois niinkuin pouta, ja niinkuin kuivuus kuluttaa lumisen veden.

Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.

Laupius pitää unhottaman hänen, madot syövät hänen makeutensa, ei häntä pidä muistettaman; hän pitää särjettämän niinkuin lahopuu.

Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.

Hän on saattanut murheelliseksi hedelmättömän, joka ei synnytä, ja ei tehnyt leskelle mitään hyvää.

Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.

Ja on vetänyt voimalliset allensa väellänsä; koska hän seisoo, ei pidä hänen tietämän elämästänsä.

Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.

Hän tekee itsellensä levon, johon hän luottaa, ja hänen silmänsä katsovat heidän teitänsä.

Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.

He ovat vähän aikaa korotetut, vaan he tulevat tyhjään, ja kukistetaan, ja saavat lopun niinkuin kaikki kappaleet, ja niinkuin oas tähkäpäästä, lyödään he pois.

Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?

Eikö se niin ole? kuka nuhtelee minua valhetteliaksi, ja minun sanani tyhjäksi tekee?