Psalms 90

Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
خداوندا، تو همیشه پناهگاه ما بوده‌ای.
Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
پیش از آن که کوهها را بیافرینی و زمین و جهان را به وجود آوری، از ازل خدا بوده‌ای و تا ابد خدا خواهی بود.
Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
تو آدمیان را به خاک برمی‌گردانی و می‌گویی: «ای فرزندان آدم به خاک بازگردید.»
Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
هزاران سال در نظر تو مانند یک روز است، مانند دیروز که گذشته است و مانند پاسی از شب.
Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
تو ما را مانند توفان از جا می‌کنی، زندگی ما مانند یک خواب است، مثل گیاهی که صبحگاهان می‌روید،
Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
صبحگاهان می‌روید و شب هنگام از بین می‌رود.
Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
با غضب تو از بین می‌رویم و خشم تو ما را به وحشت می‌اندازد.
Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
گناهان ما را در حضور خود گذاشته‌ای و خطاهای پنهانی ما نزد تو آشکار است.
Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
غضب تو عمر ما را کوتاه می‌سازد و مانند خیالی به آن خاتمه می‌دهد.
Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
دوران عمر ما هفتاد سال است و یا اگر قویتر باشیم، ممکن است هشتاد سال زندگی کنیم، امّا همهٔ دوران زندگی ما آمیخته با رنج و زحمت است و بزودی به سر می‌رسد و فنا می‌شویم.
Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
چه کسی می‌تواند میزان خشم تو را بداند؟ چه کسی می‌‌داند که از غضب تو چقدر باید ترسید؟
Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
به ما تعلیم بده تا بدانیم که دوران عمر ما چقدر کوتاه است، تا شاید عاقل شویم.
Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
خداوندا، خشم تو چقدر طول خواهد کشید؟ بر بندگان خود رحم فرما.
Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
صبحگاهان دلهای ما را از محبّت پایدار خود لبریز گردان تا عمر خود را با سرود و شادی به سر بریم.
Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
به اندازهٔ روزهایی كه غم نصیب ما کردی، اکنون ما را شادمان ساز.
Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
تا بندگانت کارهای عجیب تو را مشاهده کنند و فرزندان ما قدرت عظیم تو را ببینند.
Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
رحمت و لطف تو، ای خدای ما، نصیب ما باد و خدا ما را در تمام كارهایمان برکت دهد!