Psalms 49

Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.
ای تمامی مردمان، این را بشنوید! هرکس در هرجایی که هست گوش بدهد،
Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
کوچک و بزرگ، ثروتمند و فقیر.
Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
افکار من روشن و آشکار است، سخنان من همه از روی حکمت است.
Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
به مَثَلها توجّه می‌کنم و هنگامی‌که چنگ می‌نوازم معنی آنها را بیان می‌کنم.
Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
چرا در هنگام خطر و یا وقتی‌که دشمنان مرا محاصره کرده‌اند، بترسم؟
I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
اینها مردمی هستند که به ثروت خود توکّل دارند و به دارایی خویش افتخار می‌کنند!
Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
هیچ‌کس نمی‌‌تواند تاوان جان خود را بدهد و یا بهای زندگی خود را به خدا بپردازد.
Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
زیرا ارزش زندگی یک انسان بسیار گرانبهاست و هیچ چیز در مقابل آن کفایت نمی‌کند،
(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
تا کسی طعم مرگ را نچشد و تا به ابد زندگی کند.
Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
همهٔ ما می‌بینیم که حتّی اشخاص عالِم هم می‌میرند، همچنان‌که احمقان و نادانان می‌میرند. همهٔ آنها ثروت خود را برای بازماندگان خود باقی می‌گذارند.
Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
درحالی‌که آنها نام خود را بر املاک خود می‌گذارند، گورشان خانهٔ ابدی آنها می‌گردد و برای همیشه در آن ساکن می‌شوند.
Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
جاه و مقام ما را از مرگ نجات نمی‌دهد، بلکه ما نیز خواهیم مرد همچنان‌که یک حیوان می‌میرد.
Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
سرنوشت اشخاصی که به خودشان توکّل دارند چنین است، سرنوشت آنانی که به دارایی خود دلخوش هستند.
Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.
آنها مانند گوسفندان محکوم به مرگ هستند و چوپان ایشان مرگ است. نیکوکاران بر آنها پیروز می‌گردند و اجساد آنان بزودی دور از خانه‌هایشان در دنیای مردگان خواهد پوسید.
Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.
امّا خداوند، جان مرا از دنیای مردگان می‌رهاند و نجات می‌دهد.
Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.
وقتی کسی دولتمند می‌گردد و به مال و دارایی او افزوده می‌گردد، شما آشفته نگردید،
Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
او در وقت مردن، دارایی خود را با خود به گور نخواهد برد.
Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
اگرچه کسی از زندگی خود راضی باشد و دیگران او را به‌خاطر موفقیّتش بستایند،
Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
امّا سرانجام خواهد مرد و به اجداد خود خواهد پیوست و دیگر روشنی را نخواهد دید.
A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ]
جاه و مقام کسی او را از مرگ نجات نمی‌دهد، بلکه او نیز خواهد مرد، همچنان‌که یک حیوان می‌میرد.