Psalms 17

Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
خداوندا، التماس دادخواهی مرا بشنو. به درخواست کمک من توجّه نما و به دعای بی‌ریای من گوش فرا ده.
Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
تو از من پشتیبانی خواهی کرد، زیرا تو حقیقت را می‌دانی.
Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
تو از دل من آگاهی شب هنگام نیز نزد من آمده‌ای و مرا کاملاً آزموده‌ای، خطایی در من نیافته‌ای، سخنی به خطا نگفته‌ام.
Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
مانند دیگران به شرارت سخن نگفته‌ام، من همهٔ دستورات تو را اطاعت کرده‌ام و به راه شریران نرفته‌ام.
Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
من همیشه راههای تو را پیموده و از آن انحراف نورزیده‌ام.
Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
خدایا، من از تو کمک می‌خواهم. زیرا تو به داد من می‌رسی، پس به من گوش فرا ده و دعای مرا بشنو.
Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
ای نجات‌بخش مردمِ بی‌پناه، رحمت بی‌کران خود را بر من آشکار کن. در نزد تو از شرّ دشمنان در امان خواهم بود.
Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
مرا مانند چشمان خود محافظت کن و در سایهٔ بالهایت پناهم ده.
Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
از دست غارتگران و دشمنان جانم که مرا احاطه کرده‌اند نجاتم بده.
Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
آنها رحم ندارند و سخنان غرورآمیز می‌گویند.
Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
دور مرا گرفته‌اند و می‌خواهند مرا به زمین بزنند.
Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
آنها مانند شیر، در پی فرصت هستند تا مرا بدرند و همچون شیر جوانی در بیشهٔ خود کمین کرده‌اند.
Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
برخیز ای خداوند، با آنها روبه‌رو شو و آنها را سرنگون نما و با شمشیر خود، جان مرا از دست مردمان شریر نجات بده.
Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
ای خداوند، مرا از دست کسانی‌که به دنیا دل بسته‌اند، نجات بده. شکم آنها را با آنچه برایشان ذخیره کرده‌ای، پُر کن و به فرزندان آنها بیش از کفایت بده تا برای نوه‌های آنها نیز باقی بماند.
Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.
امّا من روی تو را خواهم دید، چون خطایی مرتکب نشده‌ام و چون برخیزم، از دیدن روی تو شادمان خواهم شد.