Psalms 139

Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
خداوندا، تو مرا آزموده‏ای و می‌شناسی.
Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
از نشستن و بر خواستن من آگاهی و تمام افکار و اندیشه‌های مرا از دور می‌دانی.
Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
تو از رفتار، کردار، کار و استراحت من آگاهی و تمام روشهای مرا می‌دانی.
Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
حتّی پیش از آن که حرفی بر زبان آورم، تو ای خداوند، منظور مرا می‌دانی.
Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
حضور تو مرا از هر طرف احاطه نموده و با قدرت خود، مرا محافظت می‌کنی.
Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
شناخت تو از من خیلی عمیق است؛ این فراتر از فهم من می‌باشد.
Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
از نزد تو کجا بگریزم و از حضور تو کجا پنهان شوم؟
Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.
اگر به آسمان بروم، تو در آنجا هستی. اگر به دنیای مردگان بروم، تو در آنجا هستی.
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
اگر بر بالهای سحر بنشینم و از مشرق به دورترین نقطه در مغرب بروم،
I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
تو برای رهبری من در آنجا خواهی بود. برای کمک به من تو در آنجا خواهی بود.
Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
اگر از تاریکی خواهش کنم که مرا بپوشاند و یا روشناییِ اطراف من به تاریکی تبدیل گردد،
Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
حتّی تاریکی هم برای تو تاریک نخواهد بود و شب برای تو مانند روز روشن است، زیرا تاریکی و روشنایی برای تو یکی است.
Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
تو تمام اجزای بدنم را ساختی و در رحم مادرم همهٔ آنها را به هم پیوند دادی.
Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
من تو را می‌ستایم، زیرا مرا به گونه‌ای عجیب ساخته‏ای، تمام کارهای تو بسیار شگفت‌انگیز است. من این را با تمام وجود می‌دانم.
Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
وقتی استخوانهایم ساخته می‌شدند و در رحم مادر شکل می‌گرفتم و در نهان رشد می‌کردم، تو از وجود من آگاه بودی.
Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové,v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
پیش از آن که به وجود بیایم و زندگی را آغاز کنم، روزهای عمرم را در دفتر خود ثبت نمودی.
Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
خداوندا، افکار تو آن‌قدر عالی و گرانبها هستند، که من آنها را درک نمی‌کنم.
Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
اگر آنها را بشمارم، از ریگهای صحرا زیادترند. وقتی بیدار می‌شوم باز هم با تو هستم.
Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
خدایا، شریران را نابود کن و جنایتکاران را از من دور نما.
Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
آنها نام تو را به بدی یاد می‌کنند و به ضد تو حرفهای زشت می‌زنند.
Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
خداوندا، آیا از کسانی‌که از تو نفرت دارند، نفرت نداشته‌ام؟ آیا از آنانی که از تو سرپیچی می‌کنند، متنفّر نبوده‏ام؟
Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
با تمام وجود از آنها متنفّرم و آنها را دشمن خود می‌دانم.
Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
خدایا، مرا تفتیش کن و از دل من باخبر شو، مرا بیازما و افکار مرا بخوان.
A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
ببین آیا خطایی در من هست، و مرا به راه جاودانی هدایت نما.