Proverbs 29

Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
کسی‌که بعد از سرزنش زیاد بازهم سرسختی کند، ناگهان شکسته خواهد شد و علاجی نخواهد داشت.
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
تا وقتی‌که قدرت در دست اشخاص نیک است، مردم خوشحال هستند، ولی اگر قدرت به دست افراد بد بیفتد، مردم ناله خواهند کرد.
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
پسر عاقل والدین خود را خوشحال می‌سازد، امّا پسری که به دنبال زنان بدکار می‌رود، دارایی آنها را برباد می‌دهد.
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
پادشاه عادل به کشور خود ثبات می‌بخشد، ولی آن که مالیات زیاد می‌گیرد، مملکت خود را نابود می‌سازد.
Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
شخص متملّق با چاپلوسی به دوست خود صدمه می‌زند.
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
شریران در دام گناه خود گرفتار می‌شوند، امّا شادکامی نصیب مردم درستکار می‌گردد.
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
شخص درستکار نسبت به فقرا با انصاف است، امّا شریر به فکر آنها نیست.
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
شخص احمقی که دیگران را مسخره می‌کند، شهری را به آشوب می‌کشد، امّا آدم دانا خشم را فرو می‌نشاند.
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
وقتی یک آدم عاقل با یک شخص احمق به دادگاه می‌رود، شخص احمق خشمگین می‌شود و او را مسخره می‌کند و صلحی نخواهد بود.
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
کسانی‌که تشنهٔ خون هستند از افراد نیکو نفرت دارند و به فکر هلاکت آنان می‌باشند.
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
آدم احمق، بزودی خشم خود را ظاهر می‌سازد، امّا شخص عاقل از خشم خود جلوگیری می‌کند.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
اگر حاکم به سخنان دروغ گوش بدهد، تمام خادمانش دروغگو می‌شوند.
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
فقیر و ثروتمند در یک چیز مانند هم هستند: خداوند به هردوی آنها چشم بینا داده است.
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
پادشاهی که نسبت به مردم مسکین با انصاف باشد، سلطنتش همیشه پایدار می‌ماند.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
برای تربیت کودکان چوب و تأدیب لازم است، اگر او را آزاد بگذاری و سرزنش نکنی، باعث شرمندگی مادر خود می‌شود.
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
وقتی شریران به قدرت می‌رسند، جرم زیاد می‌شود. امّا مردم درستکار سقوط آنها را به چشم خواهند دید.
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
فرزندت را تأدیب کن تا باعث خوشی و آرامش تو گردد.
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
مردمی که خدا راهنمایشان نباشد، سرکش می‌شوند. خوشا به حال قومی که از دستورات الهی پیروی می‌کنند.
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
نوکران، تنها با نصیحت اصلاح نمی‌شوند، زیرا آنها هرچند سخنان تو را بفهمند، امّا به آنها توجّه نمی‌کنند.
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
شخصی که بدون فکر کردن و با عجله حرف می‌زند، از یک احمق هم بدتر است.
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
نوکری که آقایش او را از کودکی به ناز پرورده باشد، سرانجام تمام دارایی آقای خود را غصب می‌کند.
Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
شخص تندخو کشمکش برپا می‌کند و آدم بدخُلق فتنه‌انگیز است.
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
تکبّر، انسان را به زمین می‌زند؛ امّا فروتنی باعث سرفرازی می‌شود.
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
کسی‌که با دزد همدست می‌شود، به جان خود دشمنی می‌کند. اگر در دادگاه حقیقت را بگوید، مجازات خواهد شد و اگر را نگوید، خدا او را لعنت می‌کند.
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
کسی‌که از انسان می‌ترسد در دام می‌افتد، امّا هرکه بر خداوند توکّل می‌کند، در امان می‌ماند.
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
بسیاری از مردم از حاکم انتظار لطف دارند، امّا داوری فقط به دست خداوند است.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
درستکاران از شریران نفرت دارند و شریران از درستکاران.