Job 39

Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
«آیا می‌دانی که بُز کوهی چه وقت می‌زاید؟ آیا وضع حمل آهو را مشاهده کرده‌ای؟
Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
آیا مدّت حاملگی و زمان زاییدن او را می‌دانی؟
Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
آیا مدّت حاملگی و زمان زاییدن او را می‌دانی؟
Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
بچّه‌هایش در صحرا بزرگ و قوی می‌شوند، بعد از پدر و مادر جدا شده، دیگر برنمی‌گردند.
Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
چه کسی به الاغ وحشی آزادی داد و آن را رها کرد؟
Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
من بیابان را خانه‌اش و شوره زارها را مسکنش ساختم.
Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
شور و غوغای شهر را دوست ندارد و صدای چوپان به گوشش نمی‌رسد.
To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
دامنهٔ کوهها چراگاه آن است و آنجا در جستجوی علف می‌باشد.
Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
آیا گاو وحشی می‌خواهد تو را خدمت کند؟ آیا در کنار آخور تو می‌خوابد؟
Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
آیا می‌توانی آن گاو را با ریسمان ببندی تا زمینت را شخم بزند؟
Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
آیا به قوّت زیادش اعتماد داری که کارهایت را به او بسپاری؟
Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
آیا باور می‌‌کنی که اگر او را بفرستی محصولت را می‌آورد و در خرمنگاه جمع می‌کند؟
Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
شترمرغ با غرور بال می‌زند، امّا پر و بال آن طوری نیست که بتواند پرواز کند.
A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
شترمرغ به روی زمین تخم می‌گذارد، تا خاک آن را گرم نگه دارد.
Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
غافل از اینکه ممکن است کسی آن را زیر پا له کند یا حیوانی وحشی آن را پایمال کند.
Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
با جوجه‌های خود با چنان خشونتی رفتار می‌کند که گویی مال خودش نیستند و به زحمتی که کشیده بی‌تفاوت است و اگر جوجه‌هایش بمیرند، اعتنا نمی‌کند.
Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
زیرا خدا به او شعور نداده و او را از عقل محروم کرده است.
Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
امّا هرگاه بالهای خود را باز کند و بدود، هیچ اسب و سوارکاری به او نمی‌رسد.
Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
آیا این تو بودی که اسب را قدرتمند ساختی؟ و به آن یال دادی؟
Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
آیا تو او را وادار می‌سازی که مثل ملخ جست و خیز کند و شیههٔ ترسناک بکشد؟
Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
می‌بینی که چگونه با غرور سُم خود را بر زمین می‌کوبد و از نیروی خود لذّت می‌برد و به جنگ می‌رود.
Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
ترس در دلش راه ندارد و بدون هراس با شمشیر مقابله می‌کند.
Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
از سر و صدای اسلحه و برق نیزه و گُرز نمی‌ترسد.
S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
با شنیدن صدای نعرهٔ جنگ، دیگر آرام نمی‌گیرد و با خشم و هیجان به میدان جنگ می‌تازد.
Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
با شنیدن صدای شیپور شیهه می‌کشد و از دور بوی جنگ به مشامش می‌رسد و فریاد و خروش فرماندهان، او را به هیجان می‌آورد.
Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
آیا تو به شاهین آموخته‌ای که چگونه پرواز کند و بالهای خود را به سوی جنوب بگشاید؟
Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
آیا عقاب به فرمان تو آشیانهٔ خود را بر فراز قلّهٔ بلند می‌سازد؟
Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
ببین ‌که چطور بالای صخره‌‌ها خانه می‌سازد و بر سنگهای تیز می‌نشیند.
Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
از آنجا شکار خود را زیر نظر می‌گیرد و چشمان تیزبینش، از دور آن را می‌بیند.
Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest. [ (Job 39:31) A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl: ] [ (Job 39:32) Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to. ] [ (Job 39:33) Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl: ] [ (Job 39:34) Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá. ] [ (Job 39:35) Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati. ]
جایی که لاشه باشد، حاضر می‌شود و جوجه‌هایش خون آن را می‌مکند.