Job 36

Zatím přidal Elihu, a řekl:
صبور باش و قدری بیشتر گوش بده که از طرف خدا چه می‌گویم.
Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
صبور باش و قدری بیشتر گوش بده که از طرف خدا چه می‌گویم.
Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
معلومات خود را به کار می‌گیرم تا نشان بدهم که خالق من، خدا عادل است.
V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
من که در برابر تو ایستاده‌ام دروغ نمی‌گویم و دانش من کامل است.
Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
خدا در واقع با عظمت و داناست و کسی را ذلیل و خوار نمی‌شمارد.
Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
اشخاص شریر را زنده نمی‌گذارد و به داد مردم مظلوم می‌رسد.
Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
به مردمان نیک توجّه دارد و آنها را به تخت پادشاهی می‌نشاند و تا به ابد سرفراز می‌سازد.
Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
امّا اگر با زنجیرها بسته شوند و به‌خاطر آنچه که انجام داده‌اند به مصیبتی گرفتار شوند،
Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
خدا خطاها و گناهشان را که از روی غرور مرتکب شده‌اند، به رخ آنها می‌کشد.
A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
گوشهایشان را باز می‌کند تا دستورات او را بشنوند و از کارهای خطا دست بکشند.
Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
هرگاه سخنان او را شنیده، از او اطاعت کنند، در تمام عمر خود سعادتمند و خوشحال خواهند شد.
Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
امّا اگر نافرمانی کنند، با شمشیر کشته می‌شوند و در نادانی خواهند مرد.
Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
آنانی که بی‌خدا می‌باشند، همیشه خشمگین هستند و حتّی در وقت هلاکت هم از خدا کمک نمی‌طلبند.
Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
در جوانی می‌میرند و عمرشان با ننگ و رسوایی به پایان می‌رسد.
Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
امّا خدا رنجدیدگان را از سختی و زحمت نجات می‌دهد و در حقیقت وقتی‌که رنج می‌بینند، گوشهایشان را باز می‌کنند.
A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
خدا تو را از رنج و مصیبت می‌رهاند و به جایی می‌آورد که خوشبخت و آرام باشی و سفرهٔ تو را با نعمات خود پُر می‌کند.
Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
امّا اکنون به‌خاطر شرارت خود سزاوار مجازات هستی.
Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
پس احتیاط کن، مبادا کسی تو را با رشوه و ثروت از راه راست منحرف سازد.
Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
ناله و فریاد تو سودی ندارد و با قدرت خود نمی‌توانی از مصیبت رهایی یابی.
Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
در آرزوی فرا رسیدن شب نباش، چرا که شب وقت هلاکت ملّتهاست.
Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
به راه گناه مرو، زیرا به‌خاطر گناه بود که تو به این مصیبتها گرفتار شدی.
Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
به یادآور که قدرت خدا چقدر عظیم است؛ او معلّمی است که همتا ندارد.
Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?
چه کسی می‌تواند به او بگوید که چه کند و یا او را متّهم به بی‌عدالتی نماید؟
Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
مردم همیشه کارهای خدا را ستایش کرده‌اند، تو هم باید او را به‌خاطر کارهایش ستایش کنی.
Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
همهٔ مردم کارهای او را دیده‌اند و از دور مشاهده کرده‌اند.
Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
ما نمی‌توانیم عظمت خدا را بکلّی درک کنیم و به ازلی بودن او پی ببریم.
On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
او آب را به صورت بخار به هوا می‌فرستد و از آن قطرات باران را می‌سازد.
Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
بعد ابرها باران را به فراوانی برای انسان می‌ریزند.
(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
کسی نمی‌داند که ابرها چگونه در آسمان حرکت می‌کنند و غرّش رعد از آسمان خدا چگونه برمی‌خیزد!
Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
می‌بینید که چگونه آسمان را با برق روشن می‌سازد، امّا اعماق دریا همچنان تاریک می‌ماند.
Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
خدا روزیِ مردم را آماده کرده، به فراوانی به آنها می‌دهد.
Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
برق را با دستهای خود می‌گیرد و به هدف می‌زند.
Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje. [ (Job 36:34) Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého. ]
رعد، فرا رسیدن توفان را اعلام می‌کند و حیوانات هم از آمدن آن باخبر می‌شوند.