Job 15

Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
الیفاز: ایّوب، آیا شخص عاقلی مانند تو، باید سخنان احمقانه بگوید! کلام تو پوچ و مثل باد هواست.
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
الیفاز: ایّوب، آیا شخص عاقلی مانند تو، باید سخنان احمقانه بگوید! کلام تو پوچ و مثل باد هواست.
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
با این‌گونه سخنان بی‌معنی، نمی‌توانی از خود دفاع کنی.
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
تو از خدا نمی‌ترسی و به او احترام نمی‌گذاری.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
حرفهایی که می‌زنی گناهانت را آشکار می‌کند؛ و با حیله و نیرنگ صحبت می‌‌کنی.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
هر سخن زبانت تو را محکوم می‌کند و برضد تو شهادت می‌دهد.
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
آیا فکر می‌‌کنی اولین انسانی که به دنیا آمد، تو بودی؟ آیا تو پیش از کوهها به وجود آمده‌ای؟
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
آیا تو از نقشهٔ مخفی خدا آگاه بوده‌ای؟ آیا تو عاقلترین مرد روی زمین هستی؟
Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
چیزی نیست که تو بدانی و ما ندانیم.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
ما حکمت و دانش را از اشخاص مو سفید و سالخورده که سنشان زیادتر از سن پدر توست، آموختیم.
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
خدا به تو تسلّی می‌بخشد و تو آن را رد می‌‌کنی. ما از طرف خدا با نرمی با تو حرف زدیم،
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
امّا تو مضطرب شده‌ای و از چشمانت خشم و غضب می‌بارد.
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
تو با این حرفهایت نشان می‌دهی که برضد خدا هستی.
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
آیا انسان می‌تواند، واقعاً پاک باشد و یا کسی می‌تواند با خدا راست باشد؟
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
خدا حتّی به فرشتگان خود هم اعتماد نمی‌کند و آسمانها نیز در نظر او پاک نیستند،
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
چه رسد به انسان فاسد و ناچیز که شرارت را مثل آب می‌نوشد.
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
اکنون به من گوش بده تا آنچه را که می‌دانم به تو بگویم.
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
اینها حقایقی هستند که من از اشخاص دانشمند و حکیم آموختم که نیاکانشان آنها را مخفی نکردند.
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
در آن وقت بیگانه‌ای در سرزمینشان نبود که آنها را از راه راست منحرف کند.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
اشخاص شریر که به دیگران ظلم می‌کنند در سراسر عمر خود در عذاب هستند.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
صداهای ترسناک در گوششان می‌پیچد. در وقتی‌که فکر می‌کنند آسوده و آرام است، ناگهان مورد حملهٔ غارتگران قرار می‌گیرند.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
امید فرار از تاریکی برایشان نیست و عاقبت با شمشیر هلاک می‌شوند.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
برای یک لقمهٔ نان آواره می‌شوند و می‌دانند آینده‌ای تاریک در پیش‌رو دارند.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
مصیبت و بدبختی مثل پادشاهی که برای جنگ آماده باشد آنها را به وحشت می‌اندازد.
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
زیرا دست خود را برضد خدا دراز کرده‌اند و با او می‌جنگند.
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
با گستاخی سپر خود را به دست گرفته، به او حمله می‌کنند.
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
آنها هرچند از مال دنیا بی‌نیاز باشند،
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
امّا سرانجام در شهرهای ویران و خانه‌های غیر مسکون که در حال فروریختن هستند، به سر خواهند برد.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
ثروتشان برباد می‌رود و چیزی برایشان باقی نمی‌ماند.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
نمی‌توانند از تاریکی فرار کنند و مانند درختی که آتش بگیرد و شاخه‌هایش بسوزد و شکوفه‌هایش دستخوش باد شود، دار و ندار خود را از دست می‌دهند.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
ایشان نباید با چیزهای بیهوده و ناپایدار خود را فریب دهند، زیرا نصیب ایشان بیهودگی خواهد بود.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
و پیش از آن که چشم از جهان بپوشد، برایش معلوم می‌شود که تکیه کردن به چیزهای فانی بیهوده است.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
مانند تاک که غوره‌هایش پیش از رسیدن بریزند و مانند درخت زیتون که شکوفه‌هایش ریخته‌اند، بی‌ثمر می‌گردد.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
اشخاص بی‌خدا، بی‌کس خواهند ماند و خانهٔ رشوه‌خواران در آتش می‌سوزد.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
آنها برای شرارت نقشه می‌کشند و دلهایشان پُر از مکر و حیله است.