Psalms 56

Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát.
Korfavoru min, ho Dio, ĉar homo volas min engluti, Dum la tuta tago malamiko min premas.
Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.
Miaj malamikoj volas min engluti ĉiutage, Ĉar multaj militas kontraŭ mi fiere.
Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.
En la tago, kiam mi timas, Mi fidas Vin.
Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.
Dion, kies vorton mi gloras, Tiun Dion mi fidas; mi ne timas: Kion karno faros al mi?
Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.
Dum la tuta tago ili atakas miajn vortojn; Ĉiuj iliaj pensoj pri mi estas por malbono.
Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.
Ili kolektiĝas, embuskas, observas miajn paŝojn, Penante kapti mian animon.
Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.
Por ilia malbonago repagu al ili, En kolero faligu la popolojn, ho Dio!
Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.
Mian vagadon Vi kalkulis; Metu miajn larmojn en Vian felsakon, Ili estas ja en Via libro.
Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?
Tiam miaj malamikoj returniĝos malantaŭen en la tago, kiam mi vokos; Tion mi scias, ke Dio estas kun mi.
A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.
Mi gloros vorton de Dio; Mi gloros vorton de la Eternulo.
Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.
Dion mi fidas, mi ne timas: Kion faros al mi homo?
V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.
Mi faris al Vi, ho Dio, promesojn, Mi plenumos al Vi dankoferojn.
Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály. [ (Psalms 56:14) Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých. ]
Ĉar Vi savis mian animon de la morto, Kaj miajn piedojn de falpuŝiĝo, Por ke mi iradu antaŭ Dio En la lumo de la vivo.