Proverbs 17

Lepší jest kus chleba suchého s pokojem,nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Pli bona estas seka peco da pano, sed kun trankvileco, Ol domo plena de viando, kun malpaco.
Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
Saĝa sklavo regos super filo hontinda, Kaj dividos heredon kune kun fratoj.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
Fandujo estas por arĝento, kaj forno por oro; Sed la korojn esploras la Eternulo.
Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
Malbonfaranto obeas malbonajn buŝojn; Malveremulo atentas malpian langon.
Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Kiu mokas malriĉulon, tiu ofendas lian Kreinton; Kiu ĝojas pri ies malfeliĉo, tiu ne restos sen puno.
Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Nepoj estas krono por maljunuloj; Kaj gloro por infanoj estas iliaj gepatroj.
Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Al malsaĝulo ne konvenas alta parolado, Kaj ankoraŭ malpli al nobelo mensogado.
Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
Donaco estas juvelo en la okuloj de sia mastro; Kien ajn li sin turnos, li sukcesos.
Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Kiu kovras kulpon, tiu serĉas amikecon; Sed kiu reparolas pri la afero, tiu disigas amikojn.
Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
Pli efikas riproĉo ĉe saĝulo, Ol cent batoj ĉe malsaĝulo.
Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
Malbonulo serĉas nur ribelon; Sed terura sendato estos sendita kontraŭ lin.
Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
Pli bone estas renkonti ursinon, al kiu estas rabitaj ĝiaj infanoj, Ol malsaĝulon kun lia malsaĝeco.
Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
Kiu redonas malbonon por bono, El ties domo ne malaperos malbono.
Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
La komenco de malpaco estas kiel liberigo de akvo; Antaŭ ol ĝi tro vastiĝis, forlasu la malpacon.
Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Kiu pravigas malvirtulon, kaj kiu malpravigas virtulon, Ambaŭ estas abomenaĵo por la Eternulo.
K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
Por kio servas mono en la mano de malsaĝulo? Ĉu por aĉeti saĝon, kiam li prudenton ne havas?
Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
En ĉiu tempo amiko amas, Kaj li fariĝas frato en mizero.
Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
Homo malsaĝa donas manon en manon, Kaj garantias por sia proksimulo.
Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
Kiu amas malpacon, tiu amas pekon; Kiu tro alte levas sian pordon, tiu serĉas pereon.
Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
Malica koro ne trovos bonon; Kaj kiu havas neĝustan langon, tiu enfalos en malfeliĉon.
Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Kiu naskas malsaĝulon, tiu havas ĉagrenon; Kaj patro de malprudentulo ne havos ĝojon.
Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
Ĝoja koro estas saniga; Kaj malĝoja spirito sekigas la ostojn.
Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
Kaŝitajn donacojn akceptas malvirtulo, Por deklini la vojon de la justeco.
Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
Antaŭ la vizaĝo de prudentulo estas saĝo; Sed la okuloj de malsaĝulo estas en la fino de la tero.
K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
Filo malsaĝa estas ĉagreno por sia patro, Kaj malĝojo por sia patrino.
Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Ne estas bone suferigi virtulon, Nek bati noblulon, kiu agas juste.
Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
Kiu ŝparas siajn vortojn, tiu estas prudenta; Kaj trankvilanimulo estas homo saĝa.
Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Eĉ malsaĝulo, se li silentas, estas rigardata kiel saĝulo; Kaj kiel prudentulo, se li tenas fermita sian buŝon.