Matthew 22

I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
Kaj respondante, Jesuo denove parolis al ili parabole, dirante:
Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
La regno de la ĉielo similas al unu reĝo, kiu faris edziĝan feston por sia filo,
I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
kaj sendis siajn sklavojn, por voki la invititojn al la edziĝa festo; kaj ili ne volis veni.
Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
Poste li sendis aliajn sklavojn, dirante: Diru al la invititoj: Jen mi preparis la manĝon; miaj bovoj kaj miaj grasigitaj brutoj estas buĉitaj, kaj ĉio estas preta; venu al la edziĝa festo.
Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
Sed ili malatentis, kaj foriris, unu al sia bieno, alia al sia komercado;
Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
kaj la ceteraj, kaptinte liajn sklavojn, perfortis kaj mortigis ilin.
A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
Kaj la reĝo koleris; kaj sendinte siajn armeojn, li pereigis tiujn mortigintojn kaj bruligis ilian urbon.
Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
Tiam li diris al siaj sklavoj: La edziĝa festo estas preta, sed la invititoj ne estis indaj.
Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
Iru do al la disirejoj de la vojoj, kaj ĉiujn, kiujn vi trovos, invitu al la edziĝa festo.
I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
Kaj tiuj sklavoj, elirinte sur la vojojn, kunvenigis ĉiujn, kiujn ili trovis, malbonajn kaj bonajn; kaj la edziĝa festo pleniĝis de gastoj.
Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
Sed la reĝo, enveninte por rigardi la gastojn, tie vidis viron, kiu ne havis sur si edziĝofestan veston;
I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
kaj li diris al li: Amiko, kiel vi envenis ĉi tien, ne havante edziĝofestan veston? Kaj li silentadis.
Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Tiam la reĝo diris al siaj servantoj: Ligu lin mane kaj piede, kaj elĵetu lin en la eksteran mallumon; tie estos la plorado kaj la grincado de dentoj.
Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
Ĉar multaj estas vokitaj, sed malmultaj estas elektitaj.
Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
Tiam iris la Fariseoj, kaj konsiliĝis, kiel ili povos impliki lin per interparolado.
I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
Kaj ili sendis al li siajn disĉiplojn kun la Herodanoj, por diri: Majstro, ni scias, ke vi estas verama, kaj instruas laŭ vero la vojon de Dio, kaj ne zorgas pri iu ajn; ĉar vi ne favoras la personon de homoj.
Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
Diru do al ni, kiel ŝajnas al vi? ĉu konvenas doni tributon al Cezaro, aŭ ne?
Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
Sed Jesuo, sciante ilian ruzecon, diris: Kial vi min provas, hipokrituloj?
Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
Montru al mi la tributan moneron. Kaj ili alportis al li denaron.
I řekl jim: Čí jest tento obraz a svrchu napsání?
Kaj li diris al ili: Kies estas ĉi tiu bildo kaj la surskribaĵo?
Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
Ili diris al li: De Cezaro. Tiam li diris al ili: Redonu do al Cezaro la propraĵon de Cezaro, kaj al Dio la propraĵon de Dio.
To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
Kaj aŭdinte, ili miris, kaj lin lasis kaj foriris.
V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
En tiu sama tago alvenis al li Sadukeoj, kiuj diras, ke ne estas releviĝo; kaj ili demandis lin, dirante:
Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
Majstro, Moseo diris: Se iu mortas, ne havante infanojn, lia frato edziĝu kun lia edzino kaj naskigu idaron al sia frato.
I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
Estis ĉe ni sep fratoj; kaj la unua edziĝis kaj mortis, kaj ne havante idaron, lasis sian edzinon al sia frato;
Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
tiel same ankaŭ la dua, kaj la tria, ĝis la sepa.
Nejposléze pak po všech umřela i žena.
Kaj post ĉiuj la virino mortis.
Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
En la releviĝo do, por kiu el la sep ŝi estos edzino? ĉar ĉiuj ŝin havis.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
Sed Jesuo responde diris: Vi eraras, ne sciante la Skribojn, nek la potencon de Dio.
Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
Ĉar en la releviĝo oni nek edziĝas nek edziniĝas, sed estas kiel anĝeloj en la ĉielo.
O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
Sed pri la releviĝo el la mortintoj, ĉu vi ne legis tion, kio estis dirita al vi de Dio, nome:
Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
Mi estas la Dio de Abraham kaj la Dio de Isaak kaj la Dio de Jakob? Dio estas Dio ne de la mortintoj, sed de la vivantoj.
A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
Kaj kiam la homamaso tion aŭdis, ili miregis pro lia instruado.
Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
Sed la Fariseoj, aŭdinte, ke li silentigis la Sadukeojn, kune kolektiĝis.
I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
Kaj unu el ili, leĝisto, demandis lin, provante lin:
Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
Majstro, kiu estas la granda ordono en la leĝo?
I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
Kaj li diris al li: Amu la Eternulon, vian Dion, per via tuta koro kaj per via tuta animo kaj per via tuta menso.
To jest přední a veliké přikázání.
Ĉi tiu estas la granda kaj la unua ordono.
Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
Kaj dua estas simila al ĝi: Amu vian proksimulon kiel vin mem.
Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
De ĉi tiuj du ordonoj dependas la tuta leĝo kaj la profetoj.
A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
Kaj kiam la Fariseoj jam kunvenis, Jesuo ilin demandis,
Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
dirante: Kion vi pensas pri la Kristo? kies filo li estas? Ili diris al li: De David.
Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
Li diris al ili: Kial do David, en la Spirito, lin nomas Sinjoro, dirante:
Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
La Eternulo diris al mia Sinjoro: Sidu dekstre de Mi, Ĝis Mi faros viajn malamikojn benketo por viaj piedoj?
Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
Se do David nomas lin Sinjoro, kiel li estas lia filo?
A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.
Kaj neniu povis respondi unu vorton al li, nek iu post tiu tago plu kuraĝis fari al li demandon.