Psalms 61

Přednímu z kantorů na neginot, Davidův.

(Til sangmesteren. Til strengespil. Af David.) Hør, o Gud, på mit råb og lyt til min bøn!

Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.

Fra Jordens Ende råber jeg til dig. Når mit Hjerte vansmægter, løft mig da op på en Klippe,

Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.

led mig, thi du er min Tilflugt, et mægtigt Tårn til Værn imod Fjenden.

Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.

Lad mig evigt bo som Gæst i dit Telt, finde Tilflugt i dine Vingers Skjul! - Sela.

Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. Sélah.

Ja du, o Gud, har hørt mine Løfter, opfyldt deres Ønsker, der frygter dit Navn.

Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.

Til Kongens Dage lægger du Dage, hans År skal være fra Slægt til Slægt.

Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,

Han skal trone evigt for Guds Åsyn; send Nåde og Sandhed til at bevare ham!

Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají. [ (Psalms 61:9) A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni. ]

Da vil jeg evigt love dit Navn og således Dag efter Dag indfri mine Løfter.