Psalms 58

Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazuj, Davidův žalm zlatý.

(Til sangmesteren. Al-tasjhet. Af David. En miktam.) Er det virkelig Ret, I taler, I Guder, dømmer I Menneskenes Børn retfærdigt?

Právě-liž vy, ó shromáždění, spravedlnost vypovídáte? Upřímě-liž soudy činíte, vy synové lidští?

Nej, alle øver I Uret på Jord, eders Hænder udvejer Vold.

Anobrž raději nepravosti v srdci ukládáte, a násilí rukou svých v zemi této odvažujete.

Fra Moders Liv vanslægted de gudløse, fra Moders Skød for Løgnerne vild.

Uchýlili se bezbožníci hned od narození, pobloudili hned od života matky, mluvíce lež.

Gift har de i sig som Slangen, den stumme Øgle, der døver sit Øre

Jed v sobě mají jako jedovatý had, jako lítý had hluchý, kterýž zacpává ucho své,

og ikke vil høre på Tæmmerens Røst, på den kyndige Slangebesværger.

Aby neslyšel hlasu zaklinačů, a čarodějníka v čářích vycvičeného.

Gud, bryd Tænderne i deres Mund, Ungløvernes Kindtænder knuse du, HERRE;

Ó Bože, potři jim zuby v ústech jejich, střenovní zuby lvíčat těch polámej, Hospodine.

lad dem svinde som Vand, der synker, visne som nedtrampet Græs.

Nechť se rozplynou jako voda, a zmizejí; ať jsou jako ten, kterýž napíná luk, jehož však střely se lámí,

Lad dem blive som Sneglen, opløst i Slim som et ufuldbårent Foster, der aldrig så Sol.

Jako hlemejžď, kterýž tratí se a mizí, jako nedochůdče ženy, ješto nespatřilo slunce.

Før eders Gryder mærker til Tjørnen, ja, midt i deres Livskraft river han dem bort i sin Vrede

Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou.

Den retfærdige glæder sig, når han ser Hævn, hans Fødder skal vade i gudløses Blod;

I bude se veseliti spravedlivý, když uzří pomstu, nohy své umyje ve krvi bezbožníka. [ (Psalms 58:12) Ano dí každý: V pravdě, žeť má užitek spravedlivý, jistě, žeť jest Bůh soudce na zemi. ]

Og Folk skal sige: "Den retfærdige får dog sin Løn, der er dog Guder, som dømmer på Jord!"