Psalms 25

Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
(Af David.) HERRE, jeg løfter min sjæl til dig
Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
min Gud jeg stoler på dig, lad mig ikke beskæmmes, lad ej mine Fjender fryde sig over mig.
A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
Nej, ingen som bier på dig, skal beskæmmes; beskæmmes skal de, som er troløse uden Grund.
Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
Lad mig kende dine Veje, HERRE lær mig dine Stier.
Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
Led mig på din Sandheds Vej og lær mig, thi du er min Frelses Gud; jeg bier bestandig på dig.
Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
HERRE, kom din Barmhjertighed i Hu og din Nåde, den er jo fra Evighed af.
Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
Mine Ungdomssynder og Overtrædelser komme du ikke i Hu, men efter din Miskundhed kom mig i Hu, for din Godheds Skyld, o HERRE!
Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
God og oprigtig er HERREN, derfor viser han Syndere Vejen.
Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
Han vejleder ydmyge i det, som er ret, og lærer de ydmyge sin Vej.
Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
Alle HERRENs Stier er Miskundhed og Trofasthed for dem, der holder hans Pagt og hans Vidnesbyrd.
Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
For dit Navns Skyld, HERRE, tilgive du min Brøde, thi den er stor.
Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
Om nogen frygter HERREN, ham viser han den Vej, han skal vælge;
Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
selv skal han leve i Lykke og hans Sæd få Landet i Eje.
Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
Fortroligt Samfund har HERREN med dem, der frygter ham, og han kundgør dem sin Pagt.
Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
Mit Øje er stadig vendt imod HERREN, thi han frier mine Fødder af Snaren.
Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
Vend dig til mig og vær mig nådig, thi jeg er ene og arm.
Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
Let mit Hjertes Trængsler og før mig ud af min Nød.
Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
Se hen til min Nød og min Kvide og tilgiv alle mine Synder.
Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
Se hen til mine Fjender, thi de er mange og hader mig med Had uden Grund.
Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
Vogt min Sjæl og frels mig, jeg lider på dig, lad mig ikke beskæmmes.
Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
Lad Uskyld og Retsind vogte mig, thi jeg bier på dig, HERRE.
Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
Forløs, o Gud, Israel af alle dets Trængsler!