Psalms 107

Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.

Halleluja! Lov Herren, thi han er god, thi hans Miskundhed varer evindelig!

Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,

Så skal HERRENs genløste sige, de, han løste af Fjendens Hånd

A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.

og samlede ind fra Landene, fra Øst og Vest, fra Nord og fra Havet.

Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.

I den øde Ørk for de vild, fandt ikke Vej til beboet By,

Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.

de led både Sult og Tørst, deres Sjæl var ved at vansmægte;

Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,

men de råbte til HERREN i Nøden, han frelste dem at deres Trængsler

A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.

og førte dem ad rette Vej, så de kom til beboet By.

Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

Lad dem takke HERREN for hans Miskundhed, for hans Underværker mod Menneskens Børn.

Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.

Thi han mættede den vansmægtende Sjæl og fyldte den sultne med godt.

Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,

De sad i Mulm og Mørke, bundne i pine og Jern,

Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.

fordi de havde stået Guds Ord imod og ringeagtet den Højestes Råd.

Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.

Deres Hjerte var knuget af Kummer, de faldt, der var ingen, som hjalp;

Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.

men de råbte til HERREN i Nøden, han frelste dem af deres Trængsler,

Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.

førte dem ud af Mørket og Mulmet og sønderrev deres Bånd.

Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

Lad dem takke HERREN for hans Miskundhed, for hans Underværker mod Menneskens Børn.

Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.

Thi han sprængte Døre af Kobber og sønderslog Slåer af Jern.

Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.

De sygnede hen for Synd og led for Brødes Skyld,

Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.

de væmmedes ved al Slags Mad, de kom Dødens Porte nær

Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

men de råbte til Herren i Nøden, han frelste dem af deres Trængsler,

Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.

sendte sit Ord og lægede dem og frelste deres Liv fra Graven.

Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

Lad dem takke HERREN for hans Miskundhed, for hans Underværker mod Menneskens Børn

A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.

og ofre Lovprisningsofre og med Jubel forkynnde hans Gerninger.

Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,

De for ud på Havet i Skibe, drev Handel på vældige Vande,

Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.

blev Vidne til HERRENs Gerninger, hans Underværker i Dybet;

Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.

han bød, og et Stormvejr rejste sig, Bølgerne tårnedes op;

Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.

mod Himlen steg de, i Dybet sank de, i Ulykken svandt deres Mod;

Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.

de tumled og raved som drukne, borte var al deres Visdom;

Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

men de råbte til HERREN i Nøden, han frelste dem af deres Trængsler,

Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.

skiftede Stormen til Stille, så Havets Bølger tav;

I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.

og glade blev de, fordi det stilned; han førte dem til Havnen, de søgte.

Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.

Lad dem takke HERREN for hans Miskundhed, for hans Underværker mod Menneskens Børn,

Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.

ophøje ham i Folkets Forsamling og prise ham i de Ældstes Kreds!

Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,

Floder gør han til Ørken og Kilder til øde Land,

Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.

til Saltsteppe frugtbart Land for Ondskabens Skyld hos dem, som - bor der.

Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.

Ørken gør han til Vanddrag, det tørre Land til Kilder;

I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.

der lader han sultne bo, så de grunder en By at bo i,

Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.

tilsår Marker og planter Vin og høster Afgrødens Frugt.

Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.

Han velsigner dem, de bliver mange, han lader det ikke skorte på Kvæg.

A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,

De bliver få og segner under Modgangs og Kummers Tryk,

Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.

han udøser Hån over Fyrster og lader dem rave i vejløst Øde.

Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.

Men han løfter den fattige op af hans Nød og gør deres Slægter som Hjorde;

Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.

de oprigtige ser det og glædes, men al Ondskab lukker sin Mund.

Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?

Hvo som er viis, han mærke sig det og lægge sig HERRENs Nåde på Sinde!