Psalms 105

Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.

Pris Herren, påkald hans navn, gør hans Gerninger kendte blandt Folkeslag!

Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.

Syng og spil til hans Pris, tal om alle hans Undere;

Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.

ros jer af hans hellige Navn, eders Hjerte glæde sig, I, som søger HERREN;

Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.

spørg efter HERREN og hans magt, søg bestandig hans Åsyn;

Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,

kom i Hu de Undere, han gjorde, hans Tegn og hans Munds Domme,

Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.

I, hans Tjener Abrahams Sæd, hans udvalgte, Jakobs Sønner!

Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.

Han, HERREN, er vor Gud, hans Domme når ud over Jorden;

Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,

han ihukommer for evigt sin Pagt, i tusind Slægter sit Tilsagn,

Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.

Pagten, han slutted med Abraham, Eden, han tilsvor Isak;

Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,

han holdt den i Hævd som Ret for Jakob, en evig Pagt for Israel,

Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,

idet han sagde: "Dig giver jeg Kana'ans Land som eders Arvelod."

Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.

Da de kun var en liden Hob, kun få og fremmede der,

Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.

og vandrede fra Folk til Folk, fra et Rige til et andet,

Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:

tillod han ingen at volde dem Men, men tugted for deres Skyld Konger

Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.

"Rør ikke mine Salvede, gør ikke mine Profeter ondt!"

Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,

Hungersnød kaldte han frem over Landet, hver Brødets Støttestav brød han;

Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.

han sendte forud for dem en Mand, Josef solgtes som Træl;

Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,

de tvang hans Fødder med Lænker, han kom i Lænker af Jern,

Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.

indtil hans Ord blev opfyldt; ved HERRENs Ord stod han Prøven igennem.

Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.

På Kongens Bud blev han fri, Folkenes Hersker lod ham løs:

Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,

han tog ham til Herre for sit Hus, til Hersker over alt sit Gods;

Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.

han styred hans Øverster efter sin Vilje og viste hans Ældste til Rette.

Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.

Og Israel kom til Ægypten, Jakob boede som Gæst i Kamiternes Land.

Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.

Han lod sit Folk blive såre frugtbart og stærkere end dets Fjender;

Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.

han vendte deres Sind til Had mod sit Folk og til Træskhed imod sine Tjenere.

I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.

Da sendte han Moses, sin Tjener, og Aron, sin udvalgte Mand;

Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.

han gjorde sine Tegn i Ægypten og Undere i Kamiternes Land;

Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.

han sendte Mørke, så blev det mørkt, men de ænsede ikke hans Ord;

Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.

han gjorde deres Vande til Blod og slog deres Fisk ihjel;

Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.

af Frøer vrimlede Landet, selv i Kongens Sale var de;

Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.

han talede, så kom der Bremser og Myg i alt deres Land;

Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,

han sendte dem Hagl for Regn og luende Ild i Landet;

Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.

han slog både Vinstok og Figen og splintrede Træerne i deres Land;

Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.

han talede, så kom der Græshopper, Springere uden Tal,

I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.

de åd alt Græs i Landet, de åd deres Jords Afgrøde;

Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.

alt førstefødt i Landet slog han, Førstegrøden af al deres Kraft;

Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.

han førte dem ud med Sølv og Guld, ikke een i hans Stammer snubled

Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.

Ægypterne glæded sig, da de drog bort, thi de var grebet af Rædsel for dem.

Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.

Han bredte en Sky som Skjul og Ild til at lyse i Natten;

K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.

de krævede, han bragte Vagtler, med Himmelbrød mættede han dem;

Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.

han åbnede Klippen, og Vand strømmede ud, det løb som en Flod i Ørkenen.

Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.

Thi han kom sit hellige Ord i Hu til Abraham, sin Tjener;

Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.

han lod sit Folk drage ud med Fryd, sine udvalgte under Jubel;

A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,

han gav dem Folkenes Lande, de fik Folkeslags Gods i Eje.

Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.

Derfor skulde de holde hans Bud og efterkomme hans Love. Halleluja!