Proverbs 4

Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.

Hør, I sønner, på en Faders lyt til for at vinde Forstand;

Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.

thi gavnlig Viden giver jeg jer, slip ej hvad jeg har lært jer.

Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,

Da jeg var min Faders Dreng, min Moders Kælebarn og eneste,

On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.

lærte han mig og sagde: Lad dit Hjerte gribe om mine Ord, vogt mine Bud, så skal du leve;

Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.

køb Visdom, køb Forstand, du glemme det ikke, vend dig ej bort fra min Munds Ord;

Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.

slip den ikke, så vil den vogte dig, elsk den, så vil den værne dig!

Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.

Køb Visdom for det bedste, du ejer, køb Forstand for alt, hvad du har;

Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.

hold den højt, så bringer den dig højt til Vejrs, den bringer dig Ære, når du favner den;

Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.

den sætter en yndig Krans på dit Hoved; den rækker dig en dejlig Krone.

Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.

Hør, min Søn, tag imod mine Ord, så bliver dine Leveår mange.

Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.

Jeg viser dig Visdommens Vej, leder dig ad Rettens Spor;

Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.

når du går, skal din Gang ej hæmmes, og løber du, snubler du ikke;

Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.

hold fast ved Tugt, lad den ikke fare, tag Vare på den, thi den er dit Liv.

Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.

Kom ikke på gudløses Sti, skrid ej frem ad de ondes Vej.

Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.

sky den og følg den ikke, vig fra den, gå udenom;

Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,

thi de sover ikke, når de ikke har syndet, og Søvnen flyr dem, når de ej har bragt Fald.

Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.

Thi de æder Gudløsheds Brød og drikker Urettens Vin.

Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.

men retfærdiges Sti er som strålende Lys, der vokser i Glans til højlys Dag:

Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.

Gudløses Vej er som Mørket, de skønner ej, hvad de snubler over,

Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.

Mærk dig, min Søn, mine Ord, bøj Øret til, hvad jeg siger;

Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.

det slippe dig ikke af Syne, du vogte det dybt i dit Hjerte;

Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.

thi det er Liv for dem, der finder det, Helse for alt deres Kød.

Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.

Vogt dit Hjerte mer end alt andet, thi derfra udspringer Livet.

Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.

Hold dig fra Svig med din Mund, lad Læbernes Falskhed være dig fjern.

Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.

Lad dine Øjne se lige ud, dit Blik skue lige frem;

Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.

gå ad det lige Spor, lad alle dine Veje sigte mod Målet;

Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.

bøj hverken til højre eller venstre, lad Foden vige fra ondt!