Proverbs 31

Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.

Kong Lemuel af Massas Ord; som hans Moder tugtede ham med.

Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?

Hvad, Lemuel, min Søn, min førstefødte, hvad skal jeg sige dig, hvad, mit Moderlivs Søn, hvad, mine Løfters Søn?

Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.

Giv ikke din Kraft til Kvinder, din Kærlighed til dem, der ødelægger Konger.

Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,

Det klæder ej Konger, Lemuel, det klæder ej Konger at drikke Vin eller Fyrster at kræve stærke Drikke,

Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.

at de ikke skal drikke og glemme Vedtægt og bøje Retten for alle arme.

Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,

Giv den segnende stærke Drikke, og giv den mismodige Vin;

Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.

lad ham drikke og glemme sin Fattigdom, ej mer ihukomme sin Møje.

Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,

Luk Munden op for den stumme, for alle lidendes Sag;

Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.

luk Munden op og døm retfærdigt, skaf den arme og fattige Ret!

Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.

Hvo finder en duelig Hustru? Hendes Værd står langt over Perlers.

Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.

Hendes Husbonds Hjerte stoler på hende, på Vinding skorter det ikke.

Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.

Hun gør ham godt og intet ondt alle sine Levedage.

Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.

Hun sørger for Uld og Hør, hun bruger sine Hænder med Lyst.

Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.

Hun er som en Købmands Skibe, sin Føde henter hun langvejs fra.

Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.

Endnu før Dag står hun op og giver Huset Mad, sine Piger deres tilmålte Del.

Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.

Hun tænker på en Mark og får den, hun planter en Vingård, for hvad hun har tjent.

Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.

Hun bælter sin Hofte med Kraft, lægger Styrke i sine Arme.

Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.

Hun skønner, hendes Husholdning lykkes, hendes Lampe går ikke ud om Natten.

Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.

Hun rækker sine Hænder mod Rokken, Fingrene tager om Tenen.

Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.

Hun rækker sin Hånd til den arme, rækker Armene ud til den fattige.

Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.

Af Sne har hun intet at frygte for sit Hus, thi hele hendes Hus er klædt i Skarlagen.

Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.

Tæpper laver hun sig, hun er klædt i Byssus og Purpur.

Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.

Hendes Husbond er kendt i Portene, når han sidder blandt Landets Ældste.

Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.

Hun væver Linned til Salg og sælger Bælter til Kræmmeren.

Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.

Klædt i Styrke og Hæder går hun Morgendagen i Møde med Smil.

Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.

Hun åbner Munden med Visdom, med mild Vejledning på Tungen.

Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.

Hun våger over Husets Gænge og spiser ej Ladheds Brød.

Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,

Hendes Sønner står frem og giver hende Pris, hendes Husbond synger hendes Lov:

Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.

"Mange duelige Kvinder findes, men du står over dem alle!"

Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.

Ynde er Svig og Skønhed Skin; en Kvinde, som frygter HERREN, skal roses.

Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.

Lad hende få sine Hænders Frugt, hendes Gerninger synger hendes Lov i Portene.