Isaiah 3

Nebo aj, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a podporu, všelijakou hůl chleba a všelikou podporu vody,

Thi se, HERREN, Hærskarers HERRE, fratager Jerusalem og Juda støtte og Stav, hver Støtte af Brød og hver støtte af vand:

Silného i muže válečného, soudce i proroka, mudrce i starce,

Helt og Krigsmand, Dommer og Profet, Spåmand og Ældste,

Padesátníka i počestného, i rádci, i vtipného řemeslníka, i výmluvného,

Halvhundredfører og Stormand, Rådsherre og, Håndværksmester og den, der er kyndig i Trolddom.

A dám jim děti za knížata; děti, pravím, panovati budou nad nimi.

Jeg giver dem Drenge til Øverster, Drengekådhed skal herske over dem.

I bude ssužovati v lidu jeden druhého, a bližní bližního svého; zpurně se postaví dítě proti starci, a chaterný proti vzácnému.

I Folket undertrykker den ene den anden, hver sin Næste; Dreng sætter sig op imod Olding, Usling mod Hædersmand.

Pročež se chopí jeden každý bratra svého z domu otce svého, a dí: Máš oděv, knížetem naším budeš, a pád tento zdrž rukou svou.

Når da en Mand tager fat på en anden i hans Fædrenehus og siger: "Du har en Kappe, du skal være vor Hersker, under dig skal dette faldefærdige Rige stå!"

Ale on přisáhne v ten den, řka: Nebuduť vázati těch ran, nebo v domě mém není chleba ani oděvu; neustanovujtež mne knížetem lidu.

så svarer han på hin Dag: "Jeg vil ikke være Sårlæge! Jeg har hverken Brød eller Klæder i Huset, gør ikke mig til Folkets Overhoved!"

Nebo se obořil Jeruzalém, a Juda padl, proto že jazyk jejich a skutkové jejich jsou proti Hospodinu, k dráždění očí slávy jeho.

Thi Jerusalem snubler, og Juda falder, fordi de med Tunge og Gerning er mod HERREN i Trods mod hans Herligheds Øjne.

Nestydatost tváři jejich svědčí proti nim; hřích zajisté svůj jako Sodomští ohlašují, a netají. Běda duši jejich, nebo sami na sebe uvodí zlé.

Deres Ansigtsudtryk vidner imod dem; de kundgør deres Synd som Sodoma, dølger intet. Ve deres Sjæl, de styrted sig selv i Våde.

Rcete spravedlivému: Dobře bude; nebo ovoce skutků svých jísti bude.

Salige de retfærdige, dem går det godt, deres Gerningers frugt skal de nyde;

Ale běda bezbožnému, zle bude; nebo odplata rukou jeho dána jemu bude.

ve den gudløse, ham går det ilde; han får, som hans Hænder har gjort.

Lidu mého knížata jsou děti, a ženy panují nad ním. Lide můj, kteříž tě vodí, svodí tě, a cestu stezek tvých ukrývají.

Mit, Folk har en Dreng ved Styret, og over det hersker Kvinder. Dine Ledere, mit Folk, leder, vild, gør Vejen, du, vandrer, vildsom.

Stojíť Hospodin k rozsudku, stojí, pravím, k rozsudku s lidmi.

Til Rettergang er HERREN trådt frem, han tår og vil dømme sit Folk.

Hospodin k soudu přijde proti starším lidu svého a knížatům jejich, a dí: Vy jste pohubili vinici mou, loupež chudého jest v domích vašich.

HERREN møder til Doms med de Ældste i sit Folk og dets Fyrster: "Det er jer, som gnaved Vingården af, I har Rov fra den arme til Huse.

Proč vy nuzíte lid můj, a tváře chudých zahanbujete? praví Pán, Hospodin zástupů.

Hvor kan I træde på mit Folk og male de arme sønder?" så lyder det fra Herren, Hærskarers HERRE.

I dí Hospodin: Proto že se pozdvihují dcery Sionské, a chodí s vytaženým krkem, a pasou očima, protulujíce se, a zdrobna kráčejíce, i nohama svýma lákají,

HERREN siger: Eftersom Zions Døtre bryster sig og går med knejsende Nakke og kælne Blikke, går med trippende Gang og med raslende Ankelkæder -

Protož okydne Pán prašivinou vrch hlavy dcer Sionských, a Hospodin hanbu jejich obnaží.

gør Herren issen skaldet på Zions Døtre og blotter deres Tindingers Lokker.

V ten den odejme Pán okrasu těch nástrah, totiž paučníky a halže,

På hin Dag afriver Herren al deres Pynt: Ankelringe, Pandebånd, Halvmåner,

Jablka zlatá a spinadla a čepce,

Perler, Armbånd, Flor,

Biréty a zápony, tkanice, punty a náušnice,

Hovedsmykker, Ankelkæder, Bælter, Lugtedåser, Trylleringe,

Prsteny a náčelníky,

Fingerringe,Næseringe,

Proměnná roucha, i plášťky, i roušky, i vačky,

Festklæder, Underdragter, Sjaler, Tasker,

I zrcadla, i čechlíky, i věnce, i šlojíře.

Spejle, Lin, Hovedbånd og Slør.

A budeť místo vonných věcí hnis, a místo pasů roztržení, a místo strojení kadeří lysina, a místo širokého podolku bude přepásání pytlem, obhoření pak místo krásy.

For Vellugt kommer der Stank, i Stedet for Bælte Reb, for Fletninger skaldet Isse, for Stadsklæder Sæk om Hofte, for Skønhedsmærke Brændemærke.

Muži tvoji od meče padnou, a silní tvoji v boji.

Dine Mænd skal falde for Sværd, dit unge Mandskab i Strid.

I budou plakati a kvíliti brány jeho, a spustlý na zemi seděti bude.

Hendes Porte skal sukke og klage og hun sidde ensom på Jorden.