Galatians 4

Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho,

Men jeg siger: Så længe Arvingen er umyndig, er der ingen Forskel imellem ham og en Træl, skønt han er Herre over alt Godset;

Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce.

men han står under Formyndere og Husholdere indtil den af Faderen bestemte Tid.

Tak i my, když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni.

Således stode også vi, dengang vi vare umyndige, som Trælle under Verdens Børnelærdom.

Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod Zákonem,

Men da Tidens Fylde kom, udsendte Gud sin Søn, født af en Kvinde, født under Loven,

Aby ty, kteříž pod Zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.

for at han skulde løskøbe dem, som vare under Loven, for at vi skulde få Sønneudkårelsen.

A že jste synové, protož poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, totiž Otče.

Men fordi I ere Sønner, har Gud udsendt i vore Hjerter sin Søns Ånd, som råber: Abba, Fader!

A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista.

Altså er du ikke længer Træl, men Søn; men er du Søn, da er du også Arving ved Gud.

Ale tehdáž, neměvše známosti Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové.

Dengang derimod, da I ikke kendte Gud, trællede I for de Guder, som af Natur ikke ere det.

Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti?

Men nu, da I have lært Gud at kende, ja, meget mere ere blevne kendte af Gud, hvor kunne I da atter vende tilbage til den svage og fattige Børnelærdom, som I atter forfra ville trælle under?

Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.

I tage Vare på Dage og Måneder og Tider og År.

Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.

Jeg frygter for, at jeg måske har arbejdet forgæves på eder.

Buďte jako já, neb i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili.

Vorder ligesom jeg, thi også jeg er bleven som I, Brødre! jeg beder eder. I have ikke gjort mig nogen Uret.

Neb víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprve.

Men I vide, at det var på Grund af en Kødets Svaghed, at jeg første Gang forkyndte Evangeliet for eder;

A pokušení mé, přišlé na tělo mé, nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše.

og det, som i mit Kød var eder til Fristelse, ringeagtede I ikke og afskyede I ikke, men I modtoge mig som en Guds Engel, som Kristus Jesus.

Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že, kdyby to možné bylo, oči vaše vyloupíce, byli byste mi dali.

Hvor er da nu eders Saligprisning? Thi jeg giver eder det Vidnesbyrd, at, om det havde været muligt, havde I udrevet eders Øjne og givet mig dem.

Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě?

Så er jeg vel bleven eders Fjende ved at tale Sandhed til eder?

Milujíť vás někteří nedobře, nýbrž odstrčiti vás chtějí, abyste vy je milovali.

De ere nidkære for eder, dog ikke for det gode; men de ville udelukke eder, for at I skulle være nidkære for dem.

Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám.

Men det er godt at vise sig nidkær i det gode til enhver Tid, og ikke alene, når jeg er nærværende hos eder.

Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás),

Mine Børn, som jeg atter føder med Smerte, indtil Kristus har vundet Skikkelse i eder!

Chtěl bych pak přítomen vám býti nyní a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás.

- ja, jeg vilde ønske, at jeg nu var til Stede hos eder og kunde omskifte min Røst; thi jeg er rådvild over for eder.

Povězte mi, kteříž pod Zákonem chcete býti, nepozorujete-liž Zákona?

Siger mig, I, som ville være under Loven, høre I ikke Loven?

Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z služebnice, a druhého z svobodné.

Der er jo skrevet, at Abraham havde to Sønner, en med Tjenestekvinden og en med den frie Kvinde.

Ale ten z služebnice podle těla se narodil, tento pak z svobodné podle zaslíbení.

Men Tjenestekvindens Søn er avlet efter Kødet, den frie Kvindes ved Forjættelsen.

Kteréžto věci u figuře se staly. Nebo toť jsou ti dva Zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar.

Dette har en billedlig Betydning. Thi disse Kvinder ere tvende Pagter, den ene fra Sinai Bjerg, som føder til Trældom: denne er Hagar.

Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými.

Thi "Hagar" er Sinai Bjerg i Arabien, men svarer til det nuværende Jerusalem; thi det er i Trældom med sine Børn.

Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás.

Men Jerusalem heroventil er frit, og hun er vor Moder.

Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více nežli ta, kteráž má muže.

Thi der er skrevet: "Fryd dig, du ufrugtbare, du, som ikke føder! bryd ud og råb, du, som ikke har Fødselsveer! thi mange ere den enliges Børn fremfor hendes, som har Manden."

Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení.

Men vi, Brødre! ere Forjættelsens Børn i Lighed med Isak.

Ale jakož tehdáž ten podle těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl zplozen podle Ducha, tak se děje i nyní.

Men ligesom dengang han, som var avlet efter Kødet, forfulgte ham, som var avlet efter Ånden, således også nu.

Než co praví Písmo? Vyvrz služebnici i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn služebnice s synem svobodné.

Men hvad siger Skriften?"Uddriv Tjenestekvinden og hendes Søn; thi Tjenestekvindens Søn skal ingenlunde arve med den frie Kvindes Søn."

A tak, bratří, nejsmeť synové služebnice, ale svobodné.

Derfor, Brødre! ere vi ikke Tjenestekvindens Børn, men den frie Kvindes.