Amos 5

Slyšte slovo toto, kteréž já vynáším proti vám, totiž naříkání nad domem Izraelským.

Hør dette Ord, en klagesang, som jeg istemmer over eder, Israels Hus:

Padneť, aniž více povstane panna Izraelská; opuštěna bude v zemi své, nebude žádného, kdo by jí pozdvihl.

Hun er faldet og rejser sig ikke, Israels Jomfru, henstrakt på sin Jord, og ingen rejser hende op.

Nebo takto praví Panovník Hospodin: V městě, z kteréhož vycházelo tisíc, zůstane sto, v tom pak, z kteréhož vycházelo sto, zůstane deset domu Izraelskému.

Thi så siger den Herre HERREN: Den By, som går i Leding med tusind, får hundred tilbage, og den som går i Leding med hundred, får ti tilbage i Israels Hus.

Nebo takto praví Hospodin domu Izraelskému: Hledejte mne a živi buďte.

Thi så siger HERREN til Israels Hus: Søg mig, så skal I leve!

A nehledejte Bethel, aniž choďte do Galgala, a do Bersabé se nesmýkejte; nebo Galgal jistotně se přestěhuje, a Bethel přijde na nic.

Søg ikke til Betel, gå ikke til Gilgal, drag ikke til Beersjeba! Thi Gilgal skal blive landflygtig, og Betel skal blive til intet.

Hledejte Hospodina, (a živi buďte, aby nepronikl jako oheň domu Jozefova, a nesehltil, a nebylo by žádného, kdo by uhasil Bethelské,

Søg HERREN, så skal I leve, at ikke en Lue slår ud, en ædende Ild mod Josefs Hus, og Betel har ingen, som slukker.

Kteříž proměňují v pelynek soud, a spravedlnosti na zemi zanechávají),

Ve dem, som gør Ret til Malurt og kaster Retfærd i Støvet!

Toho, kterýž učinil Kuřátka i Oriona, kterýž proměňuje stín smrti v jitro, a den v temnosti noční, kterýž přivolává vody mořské, a vylévá je na svrchek země, jehož jméno jest Hospodin,

Syvstjernens og Orions Skaber, han, som vender Mulm til Morgen og gør Dag til Nattemørke, som kalder ad Havets Vande og gyder dem ud over Jorden, HERREN er hans Navn!

Kterýž očerstvuje zemdleného proti silnému, tak že zemdlený do pevnosti vchází.

Han lader Ødelæggelse bryde ind over Borge, Ødelæggelse komme over Fæstninger.

Nenávidí trescícího v bráně, a toho, kdož mluví věci pravé, v ohavnosti mají.

De hader Rettens Talsmand i Porten og afskyr den, som taler sandt.

A protož, proto že loupíte chudého, a břímě obilé béřete od něho, domů z tesaného kamení nastavěli jste, ale nebudete bydliti v nich; vinic výborných naštěpovali jste, ale nebudete píti vína z nich.

Derfor, da I træder på den ringe og tager Afgift af hans Korn, skal I vel bygge Kvaderstenshuse, men ikke bo den; I skal vel plante yndige Vingårde, men Vinen skal I ikke drikke.

Nebo já vím o mnohých nešlechetnostech vašich a velikých hříších vašich, že trápíte spravedlivého, berouce poctu, a nuzných při v bráně převracíte.

Jeg ved, eders Overtrædelser er mange og uden Tal eders Synder, I Rettens Fjender, som tager mod Bøde og bortviser fattige i Porten.

Protož rozumný v ten čas mlčeti musí, nebo čas ten zlý jest.

Derfor tier den kloge i denne Tid, thi det er onde Tider.

Hledejte dobrého a ne zlého, abyste živi byli, a budeť tak Hospodin Bůh zástupů s vámi, jakž pravíte.

Søg det gode, ej det onde, for at I må leve og Hærskarers Gud, må være med eder, som I siger, han er.

Mějte v nenávisti zlé, a milujte dobré, a ustanovte v bráně soud; snad Hospodin Bůh zástupů milost učiní ostatkům Jozefovým.

Had det onde og elsk det gode, hold Retten i Hævd i Porten! Måske vil da HERREN, Hærskarers Gud, være nådig mod Josefs Rest.

Protož takto praví Panovník Hospodin, Bůh zástupů: Po všech ulicích bude kvílení, a na všecky strany zkřiknou: Ouvech, ouvech, a povolají oráče k pláči a kvílení s těmi, kteříž umějí naříkati.

Derfor, så siger HERREN, Herren, Hærskarers Gud: På alle Torve skal klages, i alle Gader råbes: "Ve! Ve!" Bonden kalder til Sorg, til Ligklage Klagemænd;

Nýbrž i po všech vinicích bude kvílení, když projdu prostředkem tebe, dí Hospodin.

i hver en Vingård skal klages, når jeg drager igennem din Midte, siger HERREN.

Běda těm, kteříž žádají dne Hospodinova. K čemuž jest vám ten den Hospodinův, poněvadž jest tmy a ne světla?

Ve eder, som længes efter HERRENs Dag,! Hvad vil I med HERRENs Dag? Mørke er den, ej Lys.

Jako když by někdo utíkal před lvem, potkal by se s ním nedvěd; aneb když by všel do domu, a zpolehna rukou svou na stěnu, ušťkl by ho had.

Da går det, som når en Mand flyr for en Løve og møder en Bjørn og, når han tyr ind i Huset og støtter sin Hånd til Væggen, bides af en Slange.

Zdali není tmy a ne světla den Hospodinův, v němž není blesku, ale mrákota?

Ja, HERRENs Dag er Mørke, ej Lys, Bælgmørke uden Solskin.

Nenávidím, zavrhl jsem svátky vaše, aniž sobě chutnám slavností vašich.

Jeg hader, forsmår eders Fester, er led ved eders festlige Samlinger,

Nebo budete-li mi obětovati zápaly a suché oběti vaše, neoblíbím jich, a na pokojné oběti krmného dobytka vašeho nepopatřím.

om også I bringer mig Brændofre. Eders Afgrødeofre behager mig ej, eders Fedekvægs-Takofre ser jeg ej til.

Odejmi ode mne hluk písní svých, ani hudby louten vašich nechci poslouchati.

Spar mig dog for eders larmende Sang, eders Harpeklang hører jeg ikke.

Ale povalí se jako voda soud, a spravedlnost jako potok silný.

Nej, Ret skal vælde frem som Vand og Retfærd som svulmende Bæk.

Zdali jste mně oběti a dary obětovali na poušti za čtyřidceti let, dome Izraelský?

Bragte I mig Slagtoffer og Afgrødeoffer de fyrretyve Ørkenår, Israels Hus?

Nýbrž nosili jste stánek Melecha vašeho a Kijuna, obrazy vaše, hvězdu boha vašeho, kteréžto věci sami jste sobě zdělali.

Så skal I da bære Sakkut, eders Konge, og Kevan, eders Gudestjerne, Billeder, som I har lavet eder.

Protož přestěhuji vás dále než Damašské, praví Hospodin, jehož jméno jest Bůh zástupů.

I Landflygtighed jager jeg eder hinsides Damaskus, siger HERREN; Hærskarers Gud er hans Navn.